Vše o pěstování pepře!

In Nezařazené, Recepty by walsla

Černé, zelené, bílé a červené koření, bez kterých bychom si už neuměli vaření ani představit. To vše jsou plody jedné rostliny, pepřovníku černého, které se sklízejí v různých fázích zrání. Toto koření nejen jídlo ochucuje, ale také dodává chuť k jídlu. Pomalu si bez něj neumíme vaření ani představit. Vždy tak tomu ovšem nebylo.

Jen málo rostlin má tak bohatou historii jako právě černý pepř. Pochází z Indie, kde se pěstuje již tři tisíciletí. Když se díky pěstitelům a dobyvatelům dostal pepřovník do Evropy, stal se velmi populární, dokonce se za něj platilo zlatem a mohli si ho dovolit jen zámožní lidé. Využíval se i jako platidlo. Monopol na jeho dovoz měli arabští obchodníci.

Dnes se pepřovník pěstuje ve všech vlhkých tropických oblastech a patří mezi nejoblíbenější a nejpoužívanější koření.

Pepřovník je víceletá popínavá rostlina, která dorůstá až do výšky 15 metrů, často roste křivolace, na bázi je dřevnatá. O stromy nebo jinou opěru se přichytává kořínky. Listy jsou dlouhé asi 19 a široké 7 centimetrů, mají zelenou barvu a na líci jsou velmi lesklé, hladké, na rubu naopak matné a bledě zelené. Malé bílé květy jsou hustě nakupené asi v dvaceticentimetrových klasech. Právě z nich se vytvoří plody. V každém klasu může být kolem padesáti malých kuliček. Největší část plodu zabírá oblá světle hnědá bobule.

Keř začíná rodit v 3. roce a rodí patnáct až dvacet let.

Pepřovníky se pěstují podobně jako u nás chmel na plantážích na dřevěných konstrukcích, případně vedle vysokých stromů. Úroda se sklízí ručně.

Pěstování v květináči

Jako dekorativní popínavou rostlinu lze pepřovník pěstovat i doma v květináči. Umístíme ho na světlé a teplé místo, kde teplota neklesne pod 18 stupňů Celsia. Substrát namícháme z dvou dílů rašeliny, jednoho dílu zeminy a jeden díl bude tvořit písek. Zalévejte tak, aby substrát nebyl nikdy suchý, nesmí být ovšem ani příliš mokrý. V jarních a letních měsících ho každé dva týdny přihnojujeme. Mladé rostliny visí přes květináč, ke starším je nutné umístit opěru, kolem které se budou ovíjet.

Plody jedné rostliny

Plody pepřovníku jsou malé, tři až pět milimetrů dlouhé bobule, které mají v době zrání červenou barvu. Slupka jim dodává jemnou vůni a nasládlou aromatickou chuť, když se i se slupkou usuší, získáme červený pepř. Když se červený obal sloupne, zůstane pod ním kulička – bílý pepř, ten je však už méně aromatický.

Z plodů sklizeným před dozráním, které se ukládají do hromádek, suší se a postupně zčernají, vzniká nejznámější černý pepř.

Plody sklizené za zelena, které se rychle spaří vařící vodou a usuší, si zachovají zelenou barvu. Zelený pepř má krátkou dobu trvanlivosti, proto se nejčastěji zavařuje.