PODZIMNÍ VÝSADBA DŘEVIN

In Okrasná zahrada, Poradna by walsla

Léto je zřejmě nenávratně za námi a je tu opět doba, kdy můžeme zase zasadit nové nebo přesazovat starší dřeviny. Čerstvě vysazené rostliny mají v tomto období kolem podzimu dostatek vláhy a lépe zakoření, což se v budoucnu projeví na jejich zdravotním stavu.
S výsadbou stálezelených a jehličnatých dřevin jsme začali už v srpnu a například sázení smrků na živé ploty ukončíme s koncem září.
Listnaté dřeviny můžeme vysazovat až do doby, než zamrzne půda. Dřeviny s volným kořenovým systémem – především ovocné stromy a keře – vysazuje až po opadání listů, tedy zhruba v polovině října.

Místo a vzdálenost
Při vysazování jsou důležité vzdálenosti jednotlivých rostlin a jejich umístění v zahradě.
Dále bychom se měli snažit sázet stromky na stanoviště, které jim co nejvíce vyhovuje, a také musíme vědět, jaké podmínky má náš stromek nejraději. Mezi ty nejdůležitější patří vlhkost, půdní reakce, odolnost vůči mrazům.

Rostliny kupujeme mladé, většinou malé, a pokud je dáme blízko k sobě, za dva až tři roky budeme řešit problém, co s nimi. Jehličnaté stromy mívají průměr koruny od jednoho až dvou metrů (Picea omorika a sloupové formy) až do 15 – 20 metrů (borovice, jedle, smrky). Sloupové jehličnany (například túje), které vysazujeme do živých plotů, dáme do půdy na vzdálenost 0,5 až 0,7 metru, ostatní podle předpokládané šířky koruny tak, aby si v budoucnu nekonkurovaly. Než dorostou, můžeme prostor vyplnit listnatými keři – ty pak budeme postupně z výsadby odstraňovat.

Velice důležitý je pro život stromku období těsně po zasazení či přesazení, protože si zvyká na nové prostředí, oslunění a půdní reakci. A tak se může stát, že listy či jehlice stálezelených stromků budou odpařovat více vody, než jim dokážou kořeny zajistit. Je proto třeba myslet hlavně na odpovídající zálivku. Naopak opadavé listnáče tolik vody nepotřebují.

Související články