Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je jedlá dřevokazná houba z čeledi hlívovitých. Její klobouky jsou hladké a pružné, svou barvou i tvarem připomínají větší ústřice, odtud pochází i zajímavé jméno této oblíbené pochoutky.
V mládí mají kloboučky podvinutý okraj, který se později vějířovitě rozevře. Zbarvení je závislé na podmínkách růstu a vzdušné vlhkosti – bývá šedomodré, šedohnědé nebo i hnědé. Klobouky rostou ve vrstvách nebo v trsech nad sebou. Třeň hlívy je dosti krátký a velmi tuhý. Dužnina je bílá a šťavnatá, má nasládlou příjemně houbovou chuť.
Hlíva roste na kmenech listnatých stromů (buky, vrby, břízy, jeřabiny, topoly) od konce léta až do zimy, při mírné zimě často i na jaře. Pěstuje se i průmyslově, ale také v domácích podmínkách – je po žampionech a šiitake třetí nejdůležitější pěstovanou houbou na světě.
Hlíva ústřičná je jedlá houba s všestranným použitím nejen v kuchyni. Můžeme ji nakládat do octa, sušit, je výborná do polévek i omáček.
Konzumace hlívy příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi, posiluje naši odolnost proti infekcím, zvyšuje i tvorbu červených krvinek. Má i účinky proti zánětlivým onemocněním, virovým, bakteriálním a plísňovým chorobám, používá se i proti hemeroidům, ekzémům, či při léčení popálenin.