Jak se stévií? – dotaz čtenářky

In Od čtenářů, Okrasná zahrada, Poradna, Zajímavosti by walsla

Stévie sladká (Stevia rebaudiana) nebo také sladká tráva je tropická rostlina pocházející z Jižní a Střední Ameriky.

Díky vysoké sladivost se používá hlavně jako náhražka cukru, je však ceněna také pro své léčivé účinky. Uvádí se, že je až 300 krát sladší než cukr a téměř nekalorická – takže je vhodná pro diabetiky a navíc nepřispívá tvorbě zubního kazu. Urychluje hojení ran i například po bodnutí hmyzem, dá se používat jako pleťová voda. Reguluje baktérie v dutině ústní, omezuje tvorbu zubního plaku i zubního kamene, je vhodná při začínající paradentóze.  Podporuje trávení a díky tomu pomáhá udržovat váhu.

Vzhledem k těmto prokázaným vlastnostem je už i u nás možné koupit si stévii v tabletách jako sladidlo v lékárně, nabízejí ji i obchody s potravinami. Z vlastní rostlinky používáme listy – čerstvé nebo sušené.

Protože není stévie mrazuvzdorná, lze ji v našich podmínkách jenom jako letničku, anebo jako rostlinku v přenosné nádobě.

Sazenice vysazujeme do volné půdy až po zmrzlých mužích – tedy v druhé polovině května. Stévie potřebuje sluníčko – ve stínu nedosáhne velké sladivosti. Půda musí být propustná, hlinitopísčitá a nepříliš výživná (jinak by trpěla houbovými chorobami). Během vegetace zaléváme podle potřeby – v nádobě je dobré použít přírodní hnojiva.

Stévie vytváří keřík, který můžeme podle potřeby stříhat, neboť dobře rozvětvuje, nejpozději do poloviny září sklidíme celý keřík. Koncem měsíce vyjmeme ze záhonu a přezimujeme v místnosti do 10°C, zaléváme jen velmi mírně – podobně se postaráme i o rostlinu v nádobě. Její přezimování však není příliš úspěšné, proto se doporučuje začít na jaře opět s pěstováním nově nakoupených sazenic. Chceme-li se sami pokusit o rozmnožování – pak volíme řízky z polovyzrálých výhonků.

Související články