Květák je košťálová zelenina a její původ je ve Středomoří, s nadšením ho konzumovali už naši předkové. Obsahuje nezbytné nutriční látky, a proto se doporučuje jíst ho co nejčastěji právě v zimních měsících.
Pro květák jsou důležitá některá čísla. Začneme číslem 105 – tolik totiž obsahuje kilojoulů 100 gramů této výjimečné zeleniny, 14 – tolik má jedna hlávka minerálů a stopových prvků a nakonec 18 – tolik nám květák poskytuje různých aminokyselin (stavební látky bílkovin). Tato „košatá“ zelenina má v sobě tedy téměř vše, co naše tělo potřebuje. Vitaminu C v sobě skrývá více než pomeranč, už 200 gramů květáku pokrývá celodenní dávku zmíněného vitaminu, navíc obsahuje rovněž draslík, kyselinu listovou, jód, flór, vitaminy B5, H, vápník, molybden, železo a v neposlední řadě vlákninu.
Květák tedy díky zmíněným vitamínům pomáhá při léčbě močového traktu a ledvin, díky němu můžeme vyzrát i na sklerózu či rakovinu, podporuje i funkci kloubů a šlach, zpomaluje prý vypadávání vlasů, zpevňuje nehty, hojí záněty pokožky, podněcuje krvetvorbu, stimuluje růst a regeneraci buněk, podporuje imunitní systém a snižuje krevní tlak.
Další skutečností, o které je dobré se v souvislosti s květákem zmínit, je nízký energetický obsah. Navíc je v něm hodně vody, je močopudný a obsahuje minimální množství sacharidů a tuků. Proto taky dostal nálepku „dietní zelenina“ i jedna z těch, které se řadí k nejzdravějším. Podle mnohých má však karfiol jednu nevýhodu – na dlouho nezasytí.
Připravit lze květák na několik způsobů, lze ho vařit, dusit, zapékat či smažit, hodí se jako příloha, hlavní jídlo i jako polévka. Lidé ji mají rádi s pepřem a strouhaným muškátovým oříškem. Ovšem snad jako jediná zelenina při vaření zapáchá.