TALOVÍN – ZIMNÍ SLUNÍČKO, KTERÉ MRÁZ NEPOŠKODÍ

In Květiny, Okrasná zahrada, Poradna by walsla

Talovíny svými žlutými květy koukají ze sněhové přikrývky, čímž vnesou do pošmourné zimní zahrady trochu slunce. Květy se objevují od konce ledna a v únoru, a podle toho, jak tuhá je zima, vydrží až do března. Tato rostlina je skvělým partnerem později kvetoucích sněženek.

Jde o nízkou, původní lesní rostlinu, která pochází z jižní Evropy a hodí se pod listnaté stromy a keře, výborně se jí daří například pod platany.

Latinský název talovínu je Eranthis pochází z řeckého Er –tedy jaro a anthos – květ. Hlízy talovínu, drobné jako hrášek, si na konci vytvářejí výhonky. Každý květ vyrůstá na krátkém stonku a je posazený mezi členitými listy. Nepříznivé počasí ho nepoškodí, dlouho trvající sněhová pokrývka však oddálí příchod květů. Když pak květy uvadají, jejich drobné listy se zvětší a postupně odumírají – i proto, že je zastíní listy stromů, pod kterými rostou.

Hlízy talovínu se vysazují v září a říjnu. Vyhovuje mu místo s dobrým přístupem zimního slunce, které ovšem může být v létě v úplném stínu. Na místě s celoročním stínem, například pod stálezelenými keři, by talovín pravděpodobně uschl také proto, že by neměl dostatek světla. Naopak se mu daří ve vlhké půdě s neutrální kyselostí as vysokým obsahem humusu.

Hlízy vysazujeme do hloubky 5 cm a ve vzdálenosti 15 až 20 cm od sebe. Vysadíme je na místo, kde nebudeme muset zasahovat, aby se mohly přirozeně rozrůst. Rostliny, které vypěstujeme ze semen, budou kvést až ve čtvrtém roce.

Související články