Plevel je nepříjemností, kterou musí řešit každý zahrádkář. Víte však, že podle plevele můžeme také poznat, jaký typ půdy máme na svém pozemku, a tím pak zkusit najít i řešení. Každá rostlina má přece ráda určitou půdu – a plevel není výjimkou.

Máte na zahrádce spíš starček obecný, merlík bílý, pryšec, pěťour maloúborný, rozrazil perský, svízel přítula, mléč zelinný či ptačinec prostřední? – pak to znamená, že je ve Vaší půdě příliš dusíku (zkuste omezit používání hnojiv s dusičnany).
Naopak vikev chlupatá, jetel plazivý, nebo jitrocel větší i kopinatý, či psárka polní, anebo konopice zase značí zase málo dusíku (zvýšíme obsah dusičnanů v půdě – opět přihnojením).
Zásaditější půdu naznačují: violka rolní, hořčice polní, šalvěj luční, mochna plazivá, tolice vojtěška, kakost luční a konopice širolistá i úzkolistá (takže by nám mohla pomoci rašelina, která půdu okyselí).
Rmen rolní, šťovík menší a jetel rolní nám prozrazují, že jde o půdu příliš kyselou (v tom případě pomůže vápno – například dolomitický vápenec).
Druhy plevele, které se vyskytují v hlinitých půdách: podběl lékařský, pryskyřník plazivý, mochna husí, rdesno hadí kořen, jitrocel kopinatý, přeslička rolní a heřmánek terčovitý (do takové hlíny přidáváme písek).
Máte-li na zahrádce suchou půdu, pak tu zřejmě více roste hlaváček, rmen barvířský, řebříček obecný, pumpava obecná, kakost maličký a jitrocel prostřední (zkusíme pomoci dostatečnou zálivkou, případně dodáme trošku jílu).