Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je jedlá dřevokazná houba z čeledi hlívovitých, která získala své jméno nápadnou podobou klobouku připomínajícím barvou i tvarem větší ústřice.
Setkáme se s ní prakticky po celém světě – v mírném pásmu i v subtropickém lese. Začíná růst koncem léta až do zimy na pařezech a kmenech nejrůznějších listnatých stromů (buk, dub, vrba, jíva, bříza, topol, ale i jeřabina…) – nikdy ji nenajdeme na zdravém dřevě. Hlíva se ale hlavně se pěstuje uměle, a to nejen průmyslově, ale i v domácích podmínkách. Největšími světovými producenty se staly hlavně Čína, Thajsko, USA…
Zatímco bílý, tuhý třeň je krátký asi 1 – 4 cm, hladký a pružný klobouk bývá široký až 25 cm. Hlíva roste v trsech, má vějířovitý tvar a její zbarvení (závislé především na vzdušné vlhkosti, na podmínkách růstu …) je ve škále od bělavé, šedé, šedohnědé až hnědé. Klobouk bývá často poprášen vyklíčenými výtrusy, je to jemný bílý povlak – přirozený jev vznikající při skladování.
Jak si poradíme s hlívou v kuchyni? Jak ji pěstovat? Čtěte příště…
