Velikonoce a jarní rovnodennost – spolu souvisí a původ těchto svátků pramení zřejmě z pohanských oslav příchodu jara, probouzení přírody, plodnosti, naděje a lásky. Slovanský název svátku „Velikonoce“ se vztahuje na “velkou noc” nebo „noc vzkříšení“.
Velikonoce nebo také „Pascha“ se vyvinuly ze židovského svátku „Pesach“ připomínající odchod Hebrejců z Egypta (z hehrejského סַח Pesach – z latinského Pascha i řeckého πάσχα Pascha – znamená přechod).
Je to nejvýznamnější křesťanský svátek oslavující Ježíšovo zmrtvýchvstání (Golgota, Jeruzalém, asi roku 30 či 33).
Velikonoce jsou svátkem pohyblivým a připadají vždy na neděli po prvním jarním úplňku (tedy v rozmezí od 22. března do 25. dubna – například v roce 2016 připadá Velikonoční neděle na 27. března, 2017 pak na 16. dubna… a tak dále).
Velikonoční doba podle katolické tradice trvá padesát dní – od Neděle Vzkříšení po Nanebevstoupení až 50. den seslání Ducha svatého – Letnice.
Víte, že každý den pašijového týdne má svůj název? Čtěte na – https://zahradkaruvrok.cz/
(na obrázku Jeruzalém)