Vřes vykvétá jemnou růžovou, růžovofialovou i bílou barvou koncem léta, na podzim a potěší nás i v zimě, kdy keřík zdobí ještě uschlý květ a vytváří tak zajímavou dekoraci. Roste na kyselých půdách vřesoviště, ale i na skalkách, záhoncích či v nádobách, najdeme jej takřka po celé Evropě, Malé Asii i severní Africe, ale především je spojena s kouzelnou krajinou tajemného Irska.
Vřes obecný (Calluna vulgaris) má v lidovém názvosloví mnoho pojmenování – například: břes, břasa, chvojčina, hnidavec, modrý rozchod, suchotinka…A víte, že pojmenování Calluna s významem „čistit“ nebo „zametat“ pochází pravděpodobně z řečtiny a připomíná, že se keříky používaly na zhotovování košťat a kartáčů. Vřes byl dokonce nalezen jako fosilie ve vrstvách z doby ledové, znamená to, že nás provází už miliony let. Byl velmi oblíben u Slovanů, kteří věřili v jeho sílu, která je ochrání před zlem a navíc přinese a udrží i manželské štěstí. Vřes je symbolem a vzpomínkou na uplynulé léto a ještě něco i v zimě dokáže být užitečný – je potravou lesních zvířátek.
