Asi proto, že rajčata patří mezi neoblíbenější plodiny, se jim věnuje tolik zahrádkářů. A tak si připomeňme nejdůležitější pravidla pro jejich pěstování.
Rajčata si můžeme docela jednoduše předpěstovat doma.
Předpěstování je vlastně jednoduchá záležitost – stačí jen připravit si vhodný substrát (měl být sypký obohacený kompostem a s příměsí písku), zvolit odrůdu (koupit či jinak získat kvalitní semena) a asi v období od 2. poloviny března až do 2. poloviny dubna je do hloubky asi 5mm je zasadit. Potřebujeme dostatek světla (aby nám rostlinky příliš nevytáhly), pozor musíme dát i na teplotu, která je v době výsevu velmi důležitá – neměla by totiž přesáhnout 20°C. Když se objeví sazeničky, začneme „pikýrovat“ – dáme každou z nich zvlášť do kelímku, aby měly dostatečný prostor i živiny k dalšímu růstu.
Dalším důležitým krokem je volba stanoviště a samozřejmě i půda, kterou pro rajčata připravíme. Stanoviště volíme spíše v polostínu a půdu hlinitopísčitou s dostatečným množstvím humusu a vláhy – před výsadbou zapravíme ještě do záhonu hnůj, nebo posekanou trávu (tak zajistíme našim rajčatům bohatý kořenový systém). Důležitá je také vlhkost vzduchu (nesmí být vysoká) a ochrana před průvanem.
Škůdci, choroby a prevence. Naše rostliny kontrolujeme, sledujeme a všímáme si každé změny, každé skvrnky – mohlo by se totiž jednat o nevítanou, ale tolik rozšířenou plíseň, kterou způsobuje houba (té vyhovuje vlhké a teplé počasí). Šedé až šedozelené skvrny na listech by zase mohly být předzvěstí plísně bramborové. Šedé až černé skvrny by mohly být projevem septoriové skvrnitosti rajčete. Celou rostlinu může napadnout také botrytida neboli šedá hniloba (ta se šíří hlavně za chladného a vlhkého počasí).
Nezapomínáme proto na dostatečnou prevenci. Při výsadbě na dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, zalévání pod rostlinu (nikoliv na listy rajčat), přivazování a pravidelné zaštipování a jako prevenci používáme i postřik.
