NASTÝLKA – MULČ NENÍ VŠELÉK, ALE UDRŽÍ V PŮDĚ VLÁHU A POMŮŽE ROSTLINĚ

In Okrasná zahrada, Poradna, Příroda, Zajímavosti by walsla

Nastýlky rozdělují zahrádky na dvě části: jedni jí nepřikládají žádný význam a příliš ji nepoužívají. Naopak zastánci eko a bio pěstování si ji nemůžou vynachválit, velmi často nastýlání využívají a také doporučují.
Zakrytím povrchu půdy pomáháme rostlinám udržet v půdě vláhu i potlačit růst plevelu. Má to ovšem i své zápory.
A jaká je přesnější definice mulče?
Je to přikrytí půdy kolem rostlin různorodým materiálem – ať je to sláma, posekaná tráva, listí, zbytky rostlin, seno a další.
Tyto materiály chrání rostliny před nedostatkem vláhy, před invazí plevele, zároveň vytvářejí ideální mikroklima pro kořeny rostliny a také pomáhají při tvorbě humusu. Vyhneme se tak pletí, okopávání a zalévání porostu.
Ovšem nastýlka způsobuje i problémy, a to zejména v zeleninových záhonech
.
Patrně největší riziko představují slimáci, kteří se usídlí ve vlhké slámě a v noci vyrážejí na lov.
Další nevýhodou nastýlky může být skutečnost, že vrstva organického materiálu zabrání půdě přijímat teplo ze slunečních paprsků, což zpomaluje růst rostlin pod nastýlkou. Například brambory pěstované v nastýlce slámy vyrostou až o tři týdny později než obvykle.
Správná nastýlka by měla mít několik vrstev, uspokojivá je vrstva do výšky přibližně 20 centimetrů, tehdy doopravdy plní svou funkci. Je vhodné mít dvě vrstvy různého organického materiálu – a pokud chceme udělat vše ekologicky, nepoužijeme netkanou textilii, vhodnější je papír, kartonové krabice – při ukládání jednotlivých kusů kartonů bychom neměli zapomínat nato, že se mají jednotlivé části překrývat, aby vznikla souvislá vrstva.
Estetický dojem dosáhneme až nastláním další vzhlednější vrstvy v podobě slámy, trávy či kůry. Chceme-li porost hnojit, použijeme hnojivo dříve, než uložíme první vrstvu nastýlky.

Související články