Dřín obecný (Cornus mas) je neuvěřitelným zdrojem vitamínu C a už ve starém Římě končili hodování právě plody dřínu.
Plody jsou jedlé a vedle přímé konzumace je lze použít i na výrobu zavařenin, sirupů, kompotů apod.
Společně s rakytníkem a šípky patří dřín k nejbohatším zdrojům vitamínu C (ve sto gramech dužniny 100 až 300 mg), – kromě toho je také bohatý na provitamín A, obsahuje hodně minerálů, aromatických látek a tříslovin.
Dřín s malými žlutými květy, jež objevují se dříve než listy, roste na kraji lesů a v houštinách světlejších lesů, skalnatých svazích a na půdách vysýchavých, vápnitých, zásaditých až neutrálních, kamenitých, mělkých.
Dřínky považují v japonské medicíně za plody, které údajně prodlužují život. I naše babičky věděly, že červené sladké plody, které dozrávají na podzim, jsou všelékem při žaludečních potížích a snižují teplotu.
Červená šťáva z nich potřebuje se k barvení vína, z pecek se lisuje olej, který se hodí k svícení (pálení).
Keř roste v Evropě na západě od Francie, na severu po jih Belgie, střední Německo, Čechy, Slovensko a jihozápadní Ukrajinu, na východě po Krym, Kavkaz a Arménii. Jde o prastarou kulturní rostlinu s centrem rozšíření na Balkáně a v Malé Asii, v jiných oblastech možná kdysi dávno jen zdomácněla a zplaněla.
