JAK PĚSTOVAT CITRUSY II.   

In Okrasná zahrada, Ovoce, Poradna by walsla

Citrusy a jak na ně, jaký volit substrát, jak zalévat, kdy a kolik hnojit, nebo kdy a jak přesazovat.

Substrát
Citrusy nejsou na zeminu moc náročné. Nejvhodnější jsou substráty, které ani po delší době neztrácejí vzdušnou strukturu, nerozkládají se. Lze použít i substrát z kokosového vlákna, ale namíchat si můžeme i vlastní substrát z rašeliny, zahradní zeminy, kompostu a písku (půdní reakce by měla být mírně kyselá až neutrální).
Zálivka
Zaléváme tehdy, kdy to rostlina potřebuje, používáme nejlépe dešťovou, odstátou nebo převařenou vodu. Zálivka musí být dosti přesná – rostliny totiž nesnášejí příliš mnoho vody. (Začátečníkům pomůže senzor vlhkosti půdy.) Za teplého slunečného počasí bychom měli zalévat víc, naopak při chladnějším, zataženém pak dáváme vody méně.
Přes zimu zaléváme jen velmi slabě, a to i tehdy, nemůžeme-li citrusům zajistit chladné přezimování .
Rosení
Protože rostliny potřebují vyšší vzdušnou vlhkost, dopřejeme jim častější rosení.
Hnojivo
Rostinu musíme dostatečně hnojit. Základ hnojiva tvoří dusík, draslík, fosfor, dále stopové prvky jako železo, bór, měď, zinek, nebo mangan. Na citrusy jsou vhodná kapalná hnojiva, výborně se hodí i univerzální hnojivo Cererit, které nemá v sobě chlór. Použít lze i univerzální hnojiva pro pokojové rostliny, běžná hnojiva do zahrady (na okurky, na jahody…). Do substrátu můžeme přidat i tuhé hnojivo.
Přesazování
Citrusy přesazujeme nejlépe na jaře – mladé rostliny každý rok, starší pak po 2 letech a dospělé stačí po 5 letech, když mají přerostlé kořeny. Květináč vybereme jen o málo větší. Na dno nasypeme drenážní vrstvu (např. keramzit), která zajistí odtok přebytečné vody. Pracujeme opatrně, abychom nepoškodili jemné kořínky. Pak rostlinku zalijeme. S přihnojením začínáme, až když citrus zakoření (zhruba po 2 – 3 týdnech).
Povrch země v květináči neustále kypříme, a když zem trochu klesne, na povrch přidáme kompost.
Řez
Rostliny řežeme po přesazení. Odstraníme výhonky bez listů, a velmi silně a velmi slabě rostoucí výhonky. Z výhonků, vyrůstajících blízko sebe, vybereme nejvhodnější a ostatní odstraníme také. Výhonky podle potřeby zkrátíme, abychom vytvořili pravidelnou, pěknou korunku. Rostlina musí být pěkná, i když nemá květy a plody. Rány po řezu zatřeme štěpařským voskem nebo latexovou barvou.