STARÁ ZNÁMÁ, VĚČNĚ MLADÁ KRASAVICE   

PIVOŇKA (Paeonia L.) – tato oblíbená krasavice začíná kvést již v květnu, patří ke květinám, které zdobí zahrady i předzahrádky na venkově i ve městech, pochází z jižní Evropy a Asie a byla prý pojmenována podle řeckého boha lékařství Paeana.

Pivoňky se rozdělují do 2 základních skupin.
Trvalky – jejichž nadzemní část každoročně odumírá, aby na jaře opět překvapily svou krásou.
Dřevnaté pivoňky – kterým výhonky jednoduše zdřevnatí a vytvářejí tak keř.
Zatímco trvalkové bývají vysoké od 42 do 75 cm, dřevnaté mohou dosáhnout až 200 cm.
Oba druhy jsou velmi nenáročné, nemají však rády přesazování – na jednom stanovišti vydrží bez problému více než 10 let. (Například p. lékařská – P. officinalis L. vydrží na jednom místě i několik desítek let.)
Množení pivoněk – můžeme zkusit sami a navíc si můžeme vybrat z několika způsobů, ale nejjednodušší je roubování.
Dřevnaté pivoňky se většinou rozmnožují roubováním. A nejlepším obdobím je právě červenec, srpen.
Jako podnož nám poslouží kousek (stačí 10 až 20 cm) kořene p. bělokvěté (P. lactiflora) a naroubujeme ji alespoň jedním očkem, např. na kozí nožku nebo do polo rozštěpu (řezné plochy se musí překrývat).
Roubované části můžeme dát do květináčů a až po očko zasypat, květináče pak v pařeništi či skleníku zapustíme do půdy. Otužujeme, větráme… po 2 měsících už je srůst v pořádku – sazenice přezimují v pařeništi, abychom je mohli v příštím roce dát do záhonu. (Ještě pak alespoň 2 roky chráníme kopčením před zimou.)