Mulčování je poměrně nová metoda – v minulosti sice nebyl tento způsob ochrany rostlin obvyklý, dnes je však už záležitostí zcela běžnou. Někdy však může na zahrádce způsobit více starostí než užitku, proto buďme opatrní.
MULČOVAT
znamená pokrýt povrch půdy v okolí rostlin vhodným materiálem, který má za úkol jednak potlačit růst plevele v okolí rostlin, jednak zamezit přístupu otrých slunečních paprsků, dále vytvořit tepelnou izolační ochranu před zimou, udržovat vlhkost, a kromě toho ještě dokáže výrazně zlepšovat kvalitu půdy.
Výběr MULČOVACÍHO MATERIÁLU
záleží na očekávaném výsledku, na plodině a záhonu, který chceme pokrýt, a samozřejmě také na jeho dostupnosti.
Zvolit můžeme přírodní nastýlací materiál (sláma, seno, hnůj, kompost, tráva, listí), který zlepšuje strukturu půdy, a ještě jí dodává živiny, ale není nejvhodnější pro zabránění růstu plevele. Navíc není nijak dekorativní, takže ho využíváme většinou v ovocné či zeleninové zahradě.
Například sláma se nejčastěji podestýlá pod jahody (plody zůstávají čisté), vhodná je i k zelenině s delší dobou pěstování, protože se rozkládá pomalu a udrží zem delší dobu vlhkou.
V boji proti plevelům by nám sice dobře posloužila čerstvě posečená tráva, měla by být alespoň v 15 cm vrstvě, ovšem taková vrstva nepropouští vzduch a nastýlka se pak mění v zapáchající hmotu! Z toho důvodu je lepší použít trávu na jaře, aby zabránila přílišnému vysychání půdy.
Dalším možným materiálem je tzv. dekorativní mulč (drcená kůra, piliny, kamínky…).
Na okrasných záhonech určitě nejpůsobivěji vypadá drcená kůra, v obchodech si ji můžeme zakoupit v nejrůznějších většinou přírodních barvách. Aby nám pomohla potlačit plevel (jednoletý i víceletý) stačí vrstva 5 až 7 cm. Nevýhodou je sice vyšší pořizovací cena, musíme však vzít v úvahu její trvanlivost, kůra vydrží i několik let.
Poznámky pod čarou
Budeme-li užívat mulč s rozvahou, oceníme hlavně jeho výhody:
Zem zůstává pod nastýlkou vlhká, teplá, kyprá, nemusíme okopávat, ani zavlažovat, neroste tam plevel…