Pokud nemůžete přečíst email, tak klikněte zde | Stáhnout newsletter do PDF

DATUM VYDÁNÍ: 13. 4. 2017

ČÍSLO: 15

ROČNÍK: 6

Zahradkářský týdeník

KALENDÁRIUM * 14. 4. – 20. 4.

14. dubna – sv. Rudolf, sv. Lambert, Valerián a Tiburcius, Tiburcio, (Ctibor), nyní Pravomil, Pravomila, Pravdomil, Pravdomila, Vincent, Vincenc, Vincencie, Justin
Na svatého Tiburcia se mají zelenat všechny lučiny a všechny oziminy.
Světový den monitoringu diabetu (World Diabetes Day) – od roku 1950
Velký pátek
15. dubna – sv. Anastázie, Anastáz, Stáza, Olympie, Oktavián, Oktaviánus
Bílá sobota
Jestli před Velkou nocí ten den, anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.
16. dubna – sv. Bernadeta Soubirousová, Erina, Irena, Irenej, Ireneus
Neděle velikonoční
Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
Světový den hlasu (World voice day) – od roku 2006
17. dubna – sv. Inocenc, sv. Anicetus, svátek kopí a hřebů Páně, nyní Rolf, Ralf, Raul, Randolf, Rudolf, Rudolfa, Rudolfína, Robert, Šťasta
Na Roberta je dobré vysazovat zelí do pole.
Pondělí velikonoční
Mezinárodní den rolníků (International Day of Peasants)
Světový den hemofilie (World Hemophilia Day) – od roku 1998
18. dubna – sv.Krescenc (Rostislav), Verner, Valer, Valerie, Valérie, Valerián
18. dubna kukačka musí kuknout, i kdyby měla puknout.
Mezinárodní den památek a sídel (International Day for Monuments and Sites) – od roku 1983
Světový den radioamatérů (World Amateur Radio Day) – od roku 1925
19. dubna – sv. Ema, Rastislav, Rastislava, Rostislav, Rostislava, Timon, Sokrat
Světový den investičních fondů (World Day of investment funds) – od roku 2014
20. dubna – sv. Hugo, Domicila, nyní Odeta, Celina, Marcela, Marcelina
Potí-li se Domicila, bude Marek chodit v kožiše.
Mezinárodní den svobody tisku (The International Press Freedom Day) – od roku 1991
Světový den marihuany (World Day of marihuana)

Přejeme Vám krásný týden a hezké počasí na Velikonoce…

VELIKÉ NOCE – NÁVRAT JARA

Oslava jara a nového života… tyto svátky měly kdysi v minulosti mnohem větší význam než Vánoce. Říkávalo se jim SVÁTKY JARA.
Později v křesťanském světě byly spojeny s památkou Ježíše Krista, v židovském náboženství zase připomínaly vysvobození z egyptského zajetí.
Každopádně i dnes si připomínáme starodávné tradice a všichni se těšíme z jarních dní.
Z mnoha pranostik jsme vybrali
Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
Na velikonoce jasno – bude laciné máslo.
Jasné počasí o velikonocích – nastane léto o lomenicích.

V tomto týdnu nás čeká
VELKÝ PÁTEK (dies passionis Domini)
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.

BÍLÁ SOBOTA (sabbatum sanctum, magnum či luminum – což znamená svatá, velká, světlá či světelná)
Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní, štěpy zasazuj, úrodu nám dají,
VELIKONOČNÍ NEDĚLE
Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ
O Velikonočním pondělí (také se mu někdy říká Červené) se připomínají různé velikonoční zvyklosti a obyčeje…

ZNÁME JEŠTĚ VELIKONOČNÍ SYMBOLY?

Určitě ANO, ale zkusme si některé z nich připomenout:
BERÁNEK – připomíná trpký úděl Židů i Ježíšovo obětování (Beránek boží – Agnus Dei, tak ho prý nazval Jan Křtitel)
HLAVIČKA – nebo také velikonoční nádivka = typický velikonoční pokrm z masa, vajec a spousty zelených bylinek (kopřiva, libeček, pampeliškové listy…)
JIDÁŠE – pečou se na Zelený čtvrtek a Velký pátek také z kynutého těsta (mají podobu stočeného provazu a připomínají zrádce Jidáše)
KOČIČKY – vlastně nahrazují palmové ratolesti (těmi lidé na KVĚTNOU NEDĚLI vítali Ježíše v Jeruzalémě)
KRASLICE – vyfouknuté nebo natvrdo uvařená vajíčka, která dívky a ženy zdobí nejrůznějšími výtvarnými technikami a pak je dávají koledníkům
KUŘÁTKO – nový život, příroda se probouzí
MAZANEC – připravuje se z kynutého těsta o Bílou sobotu
MRSKUT – pomlazení, šlahačka…pondělní vyšlehání pomlázkou
OSENÍ – zelené osení (obilíčko, oseníčko) již v pohanských dobách zdobilo slavnostní stůl, do misky k mladému obilí se vkládají nejrůznější velikonoční dekorace (vajíčka, zajíčci, kuřátka…)
PAŠIJE – čtení o Ježíšově utrpení a smrti (passio – utrpení)
POMLÁZKA – šmigrust, dynovačka, žíla, mrskačka, tatar, žíla, konak, šibák, mrskut… spletené proutky vrby, kterými chlapci „omlazují“ děvčata (tato „exekuce“ byla popsána už ve 14. století)
PUČÁLKA – postní jídlo z naklíčeného a opečeného hrachu
ŘEHTAČKY – hrkačky, klapačky (dnes je uslyšíme spíš jen na Moravě) – podle křesťanské tradice nahrazovaly zvony (ty na Zelený čtvrtek odletěly do Říma) a staří pohané jimi zase zaháněli zlé duchy, kteří bránili přírodě v návratu
VEJCE – jsou věčnou připomínkou nového života, symbolizují plodnost a znovuzrození
ZAJÍČEK – mláďátka připomíná probouzející se přírodu

A JE TO TADY… ZAČÍNÁ NÁS TRÁPIT ALERGIE

S příchodem voňavého barevného jara se samozřejmě dostavily i nejrůznější ALERGENY.
Radost z rozkvetlých luk, stromů, květin nás dovede sice potěšit, ale také pěkně potrápit.
Pro lidi trpící alergií to znamená opět kýchání, prskání, astma, svědění, slzení, zánět spojivek, únava, zarudlá pokožka, ekzém, svědivá vyrážka, dušnost, senná rýma, ale i trávicí potíže …
Nezbývá než vyhledat pomoc lékaře. Domů si odneseme cenné rady a antihistaminika.
„ALERGIE je nepřiměřená reakce imunitního systému na neškodné látky v okolním prostředí.“
Víte, že u nás trpí alergií více než 2 miliony lidí?
Náš imunitní systém reaguje na podráždění určitou zvýšenou reakcí, někdy se podaří alergie se zbavit, jiný zase se svými potížemi bojuje celý život.
S jakými alergiemi se můžeme setkat?
Především se to pyl a prach – to se také týká jarních onemocnění, poslední dobou roste počet lidí alergických na slunce, mnoho dětí i dospělých se učí žít s alergií na potraviny, někdo je alergický na zvířata, na chemikálie. Existují také alergeny kontaktní, které působí obtíže při dotyku – může to být vlna, kov, šperky, čisticí prostředky…
Potřebujete-li více informací, podívejte se například na stránky: http://www.alergie.cz

ZÁKLADNÍ SLOŽKY TRÁVNÍKU

Zahrádka má být místem příjemného pobytu a požitku všech našich smyslů.
Trávník jako podklad je jednou z nejdůležitějších částí naší zahrady. Aby byl pěkně hustý, stejnoměrný, zelený…aby nám prostě dělal radost, musíme se o něj dobře starat: správně jej založit, zvolit travní směs vhodnou na náš pozemek, ošetřovat, hnojit, sekat, čistit…

Podívejme se na základní složky:
draslík – podporuje zdravý vývin rostlin – zvyšuje mrazuvzdornost, odolnost vůči nemocem a nedostatku vody – je důležitý hlavně na podzim, kdy potřebujeme trávník připravit na zimu
dusík – podporuje růst a odnožování trávníku, zaručuje silný a sytě zelený trávník – při jeho nedostatku trávník řídne a je náchylnější na choroby, naopak nadbytek dusíku způsobuje, že jsou stébla měkčí a citlivější
fosfor – podporuje růst kořenů a zkracuje období zrávání travního porostu – při jeho nedostatku jsou listy trávy křehké a snadno se poškodí

COŽ TAKHLE ZKUSIT ŠPENÁT

Zelenina, kterou můžeme vysévat na podzim, abychom brzy zjara sklízeli chutné zelené lístky. Vyséváme-li na jaře, počkáme si na něj měsíc maximálně 6 týdnů (tedy již koncem dubna). Špenát vysetý v dubnu můžeme sklízet počátkem června, můžeme ho sázet i v srpnu a pochutnávat si na něm v září až říjnu…
Špenát vyžaduje hlinitopísčitou půdu, která udrží vlhkost a kterou před výsevem ještě vylepšíme listovým hnojivem. Pozor v kyselých půdách se špenátu nedaří.
Semena sázíme do rýhy hluboké asi 4 cm (ve vzdálenosti od sebe asi 20 cm) a už při teplotě 2 °C nám semena vyklíčí (špenát je mrazuvzdorný).
Pokud půda neudrží vlhkost (je více písčitá a propustná), musíme rostlinky zalévat.
Jakmile má špenát vyvinutých minimálně 6 listů (dříve než začíná kvést), seřezáváme jeho listy asi 2,5 cm nad zemí. Pokud roste pomaleji, můžeme jej přihnojit a samozřejmě udržujeme záhon bez plevelu.
Špenát obsahuje cenné živiny: vitamín A (pomáhá unaveným očím), vitamín B (uklidňuje naše nervy), vitamín C (posiluje organismus, zvyšuje imunitu), vápník (potřebujeme na zdravé kosti i zuby), draslík (upravuje krevní tlak), železo (je vynikající na krvetvorbu).

JEDNODUCHÁ – ZDRAVÁ – LACINÁ …POLÍVKA Z JARNÍCH BYLIN

Dobrý den. Ráda si přečtu nějaké nové recepty a ještě raději je vyzkouším. Protože jsem slavila velký úspěch s jarní bylinkovou polévkou nejen u naší rodiny, ale i u přátel, posílám Vám recept a doufám, že i Vám bude chutnat.
Dopis poslala paní Olga z Bělé pod Bezdězem – polévka je opravdu vynikající. Děkujeme.

Co potřebujeme
jarní bylinky: (listy jahodníku obecného, kopřiva, bršlice, popenec, list sedmikrásky, list pampelišky …
trochu tuku (máslo, olej), mouka, voda, sůl, pepř, zeleninový bujón
Jak na to
Z tuku a mouky si uděláme světlou jíšku, zalijeme ji vroucí vodou, přidáme bujón a povaříme.
Bylinky nasbírané na zahrádce, na louce, u řeky, v lese…opláchneme, nasekáme a část jich vhodíme do polévky. Osolíme, opepříme a rozmixujeme.
Druhou část nadrobno nasekaných bylinek přidáme do talíře jako ozdobu – dobře se vyjímají i kvítka sedmikrásek, petrklíč, fialka…

VYZKOUŠEJME NĚCO NOVÉHO – TŘEBA MIBUNU A MIZUNU

Pouhé 4 týdny postačí, aby už v chladném jarním počasí některé druhy zeleniny vyrostly, dozrály a my je můžeme sbírat. Obsahují velké množství vitamínu C, draslíku, vápníku, jsou vhodné pro diabetiky.
Velkou výhodou je, že si je snadno vypěstujeme i na balkoně – nejsou náročné na čas, ani na prostor, a proto by na našem jídelníčku neměly chybět.
MIBUNA a MIZUNA pocházejí z Asie, jedná se o listovou zeleninu, říká se jim také japonský salát.
MIBUNA roste velmi rychle, můžeme ji pěstovat třeba i v květináči na okně a už za 40 dní sklízíme vlastní asijskou zeleninu – krátká vegetační doba umožňuje vysévat mibunu opakovaně během celého roku.
Šťavnaté křupavé lístky s jemnou pikantní chutí připomínají mangold, seřezávat je můžeme postupně, protože z vegetačního vrcholu dorůstají vždy lístečky nové.
Pěstujeme-li ji na záhoně, vytváří tam tenké růžice, z nichž na tenkých stoncích vyrůstají jemné lístky.
Čerstvé používáme do salátů, na chléb…starší pak spíš upravujeme tepelně (chutná je dušená i třeba zapečená v omeletě).
MIZUNA je příbuzná mibuny, je ještě jemnější a křehčí. Roste na jaře, v létě i na podzim, jen s malým rozdílem v rychlosti růstu. Zatímco v létě ji můžeme sklízet už po dvou týdnech, na konci podzimu je na záhonu svěží i 60 dnů.
Mizuna má dlouhé štíhlé listy, vytváří mohutnou 25 až 30 cm vysokou růžici, listy se používají čerstvé do salátů, výborné jsou i dušené.

(na obrázku mibuna)

KDY? KDE? KAM?   

http://www.bydleni12.cz/stavebni-veletrhy-zahradni-vystavy-cr-2017/
to je adresa stránek, kde můžete najít plánované akce – výstavy i veletrhy (výstavy stavební, pro zahrádkáře i pro kutily) – nabízejí tu také na některé z akcí volné či zlevněné vstupenky
20. – 23. 4. – Olomouc, výstaviště – FLORA OLOMOUC – JARNÍ ETAPA
Mezinárodní zahradnická výstava a veletrh – expozice jarních květin, především cibulovin jak od zahradnických firem, tak i ze sbírek zahrádkářů.
souběžně probíhají
JARNÍ ZAHRADNICKÉ TRHY
prodejní trhy květin, zeleniny, semen, okrasných rostlin, školkařských výpěstků, zahradnických pomůcek a potřeb
HORTIFARM
veletrh drobné zahradní mechanizace, zahradnických pomůcek a potřeb
22. – 23. 4. – Staňkov, Lidový dům – JARO NA ZAHRADĚ
Jde o tradiční výstavu jarních cibulovin – její součástí bude nejen prodej přebytků gladiol, jiřinek a ostatního zahrádkářského zboží, po celou dobu výstavy bude navíc zajištěna poradenská služba a samozřejmě i občerstvení
otevřeno od 9:00 do 17:00 hodin
27. – 1. 5. – Lysá nad Labem, výstaviště – NARCIS 2017
Čeká Vás výstava narcisů, tulipánů a dalších jarních cibulovin a také samozřejmě zahradnické trhy.
květinová expozice – výstava jarních cibulovin – mnohatisícové pestrobarevné aranžmá
Zahradnické trhy: prodej zahrádkářských potřeb, cibulovin a květinové sadby, okrasných a ovocných dřevin
nabízena bude i poradenská služba pro zahrádkáře
28. – 29. 4. – Radimovice u Želče, sokolovna a přilehlá prostranství – TRADIČNÍ PRODEJNÍ VÝSTAVA KVĚTIN
K prodeji bude: sadba zeleniny, skalničky, trvalky k řezu, konifery, okrasné keře, kaktusy, sukulenty, orchideje, roubované okurky, léčivé byliny, balkónovky, hlízy mečíků, hlízy velkokvětých jiřin, velký výběr koření, zahrádkářské potřeby, výrobky z proutí, sadba zeleniny a bylin…výpěstky a výrobky místních zahrádkářů
vystavují nejen pěstitelé kaktusů, bonsají a léčivek, ale také zahradnictví z Tábora a okolí
otevřeno v pátek od 9:00 do 18:00 hodin, v sobotu od 9:00 do 17:00 hodin – vstupné: dospělí 30 Kč a děti 10 Kč

Patička

Odhlásit se z odebírání | Stáhnout newsletter do PDF