Pokud nemůžete přečíst email, tak klikněte zde | Stáhnout newsletter do PDF

DATUM VYDÁNÍ: 2. 6. 2017

ČÍSLO: 22

ROČNÍK: 6

Zahradkářský týdeník

KALENDÁRIUM * 2. 6. – 8. 6.      

Květen si říká podle kvítí,
červen si na svět sluncem svítí…

2. června – sv. Marcelin a Petr, Jarmil, Jaromil, Erazim, Erazmus
Mezinárodní den prostitutek (International Sex Workers Day) – od roku 1975
Den čistého ovzduší (Clean Air Day)
3. června – sv. Erasmus (Erazim), sv. Karel Lwanga a druhové, Tamara, Anatol, Klotylda, Kevin, Lešek, Palmira, Palmiro
Jaké počasí o svatém Erazimu, takové bude i v příští zimu.
Evropský den jízdních kol (European Day of Bicycles)
4. června – sv. František Caracciolo, Dalibor, Dalibora, Tara, Fatima
Neděle svatodušní – seslání Ducha svatého.
Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle!
Mezinárodní den nevinných dětských obětí agrese (International Day of Innocent Children Victims of Aggression) – od roku 1983
Mezinárodní den družstev (International team day)
5. června – sv. Bonifác, Dobroslav, Dobroslava, Dobruše, Dobromír
Svatý Bonifác, Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.
Světový den životního prostředí (World Environment Day) – od 1972
Mezinárodní den ptačího zpěvu (International Day of Bird Singing)
Den rozvoje a vzdělávání dospělých (Day of development and adult education)
6. června – sv. Norbert, Norberta, Norman, Persida, Sidon, Sidonie
O svatém Norbertu chladna jdou už k čmertu.
Posledním ledovým je Norbert.

7. června – sv. Robert, Těla a krve Páně, Iveta, Slavoj, Slavibor, Ariadna, Ariana
Sedmý den červnový bývá slunečný a přináší optimistickou náladu.
8. června – sv. Medard (biskup ve Francii), Pěva
Když Medard se rozvodní, pršívá šest téhodní.
Na jakou notu Medard zahraje, na tu se bude celý měsíc tancovat.
Prší-li na Medarda, je malá naděje na slunečné léto.

Světový den oceánů (World Ocean Day) – od roku 1992
Světový den boje proti nádorům mozku (World Day Against Brain Tumors) – od roku 2000

Červen je tady – ať je i u Vás krásný…

VÍTE, CO JE NA FOTOGRAFII?

Dobrý den, moje přítelkyně se vrátila ze Slovenska, kde u své příbuzné viděla tento krásný květ – je to prý BÍLÁ OKRASNÁ CIBULE. Hledali jsme v knížkách i na internetu – ale nenašli. Mohli byste nám poradit?
Děkuji, Vaše věrná čtenářka Růžena M.

Na fotografii je krásný elegantní květ OKRASNÉHO ČESNEKU GRACEFUL (Allium amplectens).
Jeho veliké bílé kulovité květy kvetou v květnu až červnu, vypadá půvabně na záhonu, v truhlíku i v zajímavé nádobě. Nejkrásnější jsou, když je pěstujeme ve skupinkách, tento dekorativní květ se hodí i k řezu a najdeme ho i v nabídkách zahradnictví na internetu.
Cibule česneku musíme vysadit co nejdříve po doručení, nebo je uskladníme na chladném, suchém místě.
Okrasnému česneku se dobře daří v propustné půdě bohaté na živiny, na plném slunci nebo v polostínu.
Připravíme si záhon, zkypříme ho do hloubky asi 25 cm, pokud je potřeba, přidáme i trochu hnojiva.
Cibuli vysazujeme do trojnásobné hloubky její velikosti (např. pro 2 cm cibuli vyhloubíme jamku 6 cm),
pokud ji vysadíme ve výsadbové misce - košíčku, zabráníme jejímu poškození hraboši a usnadníme si práci na podzim, když vyjímáme cibule z půdy na přezimování.
Už při výsadbě umístíme opěrnou tyčku (zamezíme vyvrácení či zlomení a později snadno poznáme, kde jsme cibulku zatlačili do země).
V suchém létě nezapomeneme na dostatečnou zálivku, rostlinu zaléváme i po odkvětu (až do zežloutnutí listů), cibule totiž stále roste a připravuje pro nás květ na příští rok.

NENÍ KORUNA JAKO KORUNA    

Typickou ozdobou našich zahrádek a velkou chloubou nejen chalupářů je zahradní rostlina – cibulovina císařská koruna.
CÍSAŘSKÁ KORUNA – ŘEBČÍK KRÁLOVSKÝ (Fritillaria imperialis ‚Rubra Maxima‘) pochází z přední Asie a západní části Severní Ameriky.
Dosahuje výšky až 100 cm (podle odrůdy) – na konci dlouhé lodyhy pod chocholem listů visí krásné velké zvonovité květy – barevné zvony císařské koruny se objevují v dubnu až květnu.
Existuje více než sto druhů v barevnosti od žluté přes oranžovou po červenou, například:
F. ‚Aurora‘ (oranžové květy), F. ‚Lutea‘ (žluté květy), F. ‚Rubra‘ (červené květy), F. ‚Kroon‘ (jasně červená s dvěma věnci), F. ‚meleagris‘ (květy šachovnicové)…
Má ráda slunce, (při nedostatku slunečních paprsků málo kvete).
Vyhovuje jí hluboká vlhčí, ale dobře propustná hlinitopísčitá půda bohatá na živiny.
Cibule (mohou mít průměr přes 10 cm) vysazujeme v dubnu – do hloubky kolem 20 – 25 cm. Vyhloubený důlek prosypeme pískem, abychom tak zvýšili ochranu proti hnilobě, a mezi jednotlivými cibulemi dodržujeme vzdálenost také cca 25 cm.
Hnojíme kompostem nebo dobře proleželým hnojem.
Po odkvětu necháváme uschlé stonky – dokud listy neuvadnou.
Cibule císařské koruny zapáchají – odpuzují tím hraboše.
Pozor – celá rostlina je jedovatá!

POSTŘIK PROTI PLEVELU    

Samozřejmě začínáme mechanickou kultivací. Snažíme se odstranit ze záhonu plevel co nejdříve.
Vybírat plevel uprostřed léta však není žádný med – a ten vytrvalý, zarputilý… ten nás dovede doslova potrápit.
Když je teplo, bezvětří a sucho, je ideální doba na postřik proti plevelu.
Je to stále ten nejrychlejší způsob, jak se ho zbavit – hlavně když se právě chystáme zkultivovat zanedbaný kus zahrady.
Musíme si zajistit systémový přípravek proti plevelu, který obsahuje glyfosát.
Jen tak totiž zničíme trvalý plevel jako je třeba PÝROVNÍK PSÍ (Elymus caninus) a PCHÁČ (Cirsium).
Chceme-li se zbavit a zničit plevel mezi rostlinami, které pěstujeme, použijeme přípravek, kterým potřeme jen listy plevele – ochráníme tak před ním rostliny, které pěstujeme.
Pýrovník psí kvete v červnu a červenci, dorůstá do výšky něco přes 1 metr, vyhovuje mu vlhký les, křoviny, paseky a je mrazuvzdorný.
Pcháč patří mezi agresivní hlouběji kořenící, vytrvalé plevele, které zahrádkářům přidělávají vrásky na čele. Nikdy bychom ho neměli nechat vykvést a nikdy dávat do kompostu.

KTERÝ BROUK JE NEJZNÁMĚJŠÍ? NO PŘECE BERUŠKA!     

Jedním z nejznámějších brouků v Česku je slunéčko sedmitečné, známější jako beruška, berunka nebo také sluníčko. U nás najdeme zhruba 70 druhů těchto užitečných brouků, většina z nich pochází ze střední Asie.
SLUNÉČKO SEDMITEČNÉ (Coccinella septempunctata) je nejběžnějším zástupcem této čeledi. I přes své jméno nemusí vůbec mít vůbec sedm teček – černé skvrny se mohou různě spojit, nebo dokonce i zcela chybět.
Když se ocitne v ohrožení, zahraje „mrtvého brouka“ a bezvládně spadne na zem. Dospělí jedinci navíc při jakémkoli nebezpečí vylučují zapáchající toxickou látku, která odradí třeba ptáky. Jedovaté jsou i larvy berušek. Protáhlým tělem a kůži s hrbolky připomínají malé krokodýly. V dospělou berušku se podle teploty promění za 30 až 60 dnů.
Berušky najdeme všude tam, kde jsou mšice. Jedna beruška je schopna za svůj život zkonzumovat až 5 tisíc těchto nepříjemných škůdců. Existují i slunéčka, která se kromě mšic specializují na pojídání roztočů a červců.
Ale teď pozor: většina berušek je při nedostatku potravy schopna sežrat i jedince stejného druhu, vyhlášeným kanibalem je dravé asijské slunéčko Harlekýn.
Berušky se vyskytují v různých barvách – od metalicky tyrkysové přes žlutou, oranžovou, červenou až po světle růžovou, navíc ne všechny mají tečky.
A ještě jedna zajímavost na závěr: krovky tvoří látka nazývaná chitin, což je materiál podobný našim nehtům.
Poznáte, kolik je berušce let?
Mnoho lidí se domnívá, že věk berušky lze určit podle počtu černých teček. Je to však jen mýtus.
Počet černých skvrn je genetická záležitost.
Věk berušky lze však poznat podle odstínu krovek. Mladí jedinci jsou jasně červení a barva starších, tedy těch, kteří už přezimovali, mají hnědý nádech.

MÉNĚ ZNÁMÉ BYLINY – ANDĚLIKA

Čerstvé bylinky v naší kuchyni? Samozřejmě!
Všichni známe bazalku, dobromysl, anebo rozmarýn či majoránku… Ale co třeba andělika, ptačinec či vratič.
Možná nás překvapí svou chutí a hlavně blahodárnými účinky.

ANDĚLIKA či DĚHEL LÉKAŘSKÝ (Archangelica officinalis) je velká dvou i víceletá rostlina a roste v teplých humózních půdách. Kvete v letních měsících, poznáme ji podle složených okolíků – z nichž každý obsahuje až 40 dalších menších okolíčků. Pokud byste ji chtěli zkusit pěstovat – semena se vysévají na podzim.
Všechny části této byliny mají silně aromatickou vůni a ostrou, nahořklou chuť.

Andělika pomáhá při nevolnosti i nechutenství, při potížích s trávením, má protikřečový účinek, zevně (ve formě masti) je vyhledávaná při revmatismu.
Obsahuje silice, hořčiny, třísloviny, ale také organické kyseliny, cukry atd.
Zralá semínka anděliky používáme na dochucení polévky, omáčky i salátu.
Pozor: máte-li potíže s ledvinami, anděliku raději nekonzumujte.

ZNÁTE MODRÝ DÉŠŤ?  

Mohli byste mi napsat, co je modrý déšť? Je to prý popínavka a já bych ráda věděla, jak vypadá a mohu-li ji pěstovat u nás na předzahrádce. Děkuji Jindra.

VISTÁRIE, nebo také WISTÁRIE (latinsky Wisteria) či přiléhavý lidový název MODRÝ DÉŠŤ – je dekorativní popínavá dřevina rostoucí v Americe, i ve východoasijských zemích (populární je v Japonsku i Číně, kde také byla užívána i přes svou jedovatost jako léčivka), ale také v Evropě – u nás se objevila až začátkem 20. století, ale její obliba rychle stoupala, proto ji můžeme vidět v parcích i venkovských zahradách.
Kam s ní?
Vistárie vyžaduje chráněné místo s výživnou, vápenitou a mírně vlhkou půdou, vylehčenou pískem. Miluje slunce, neškodí jí úpal – zvolíme pro ni nejlépe jižní, nebo jihovýchodní stranu.
Protože má mohutný vzrůst, nehodí se do menších zahrad, a protože je jedovatá, musíme vzít v úvahu malé děti, které by mohly lákat zajímavé lusky se semeny.
Co potřebuje?
Základem pěstitelského úspěchu je pevná opora, pravidelný řez, dostatečná zálivka, hnojení dusíkatými hnojivy (to ukončíme na podzim, aby dřevo vyzrálo).
(Jen pravidelný řez udrží vistárii v prostoru, který jsme pro ni zvolili.)

KDY? KDE? KAM? 

http://www.bydleni12.cz/stavebni-veletrhy-zahradni-vystavy-cr-2017/
to je adresa stránek, kde můžete najít plánované akce – výstavy i veletrhy (výstavy stavební, pro zahrádkáře i pro kutily) – nabízejí tu také na některé z akcí volné či zlevněné vstupenky
1. – 4. 6. – Choteč, Skleníky Lukscheiter – VÝSTAVA ORCHIDEJÍ A DALŠÍCH EXOTICKÝCH ROSTLIN
exotické rostliny tropů a subtropů celého světa ve sklenících firmy Lukscheiter v Chotči u Jičína
otevřeno od 9:00 do 17:00 hodin
3. – 4. 6. – Hlučín, KD – VÝSTAVA KOSATCŮ A PIVONĚK
mezinárodní výstava se uskuteční v hlučínském Kulturním domě – její součástí bude i prezentace zahradního nábytku zapůjčeného místní prodejnou společnosti MOUNTFIELD
– během výstavy proběhne další ročník soutěže dětí do 15 let v malování vybrané květiny
po oba dny bude otevřeno v době od 10:00 do 18:00 hodin – vstupné dobrovolné
a již 2. června se tu v době 16:00 do 17:00 hodin uskuteční soutěž v aranžování květin pro soutěžící ve věku 50 let a více
3. – 4. 6. – Průhonice – TRVALKOVÝ VÍKEND A JAPONSKÝ DEN
průhonická botanická zahrada na Chotobuzi nabízí:
malování v zahradě 10:00 – 17:00 hodin
provázení po rozsáhlých sbírkách zahrady – sraz na provázení u vstupu z Průhonického parku do Botanické zahrady (GPS 9.9942349,14.5635478). (zvláštní vstupné se neplatí)
3. – 16. 6. – Ústí nad Labem, Naučný botanický park – KAKTUSY A SUKULENTY
klub kaktusářů a katedra biologie UJEP vás zvou na tradiční výstavu kaktusů a dalších sukulentů ve sklenících Botanického parku UJEP (Za Válcovnou 1000/8) – (park je dobře dostupný z centra města linkou MHD číslo 27, zastávka Za Válcovnou)
otevřeno každý den od 9:00 do 17:00, vstupné je dobrovolné (slouží k obohacení sbírek UJEP, které jsou během výstavy volně přístupné)
na každý den je zajištěn prodej rostlin, poradenství ohledně pěstování a bohatá výstava
3. – 18. 6. – Praha – 50. TRADIČNÍ VÝSTAVA KAKTUSŮ A SUKULENTŮ     
výstavu pořádá BZ Přírodovědecké fakulty UK Praha a Spolek pěstitelů kaktusů a sukulentů Praha
poradenská služba, prodej časopisů a literatury pomůcky pro pěstování kaktusů a sukulentů i prodej kaktusů a sukulentů
otevřeno je od 10:00 do 18:00 hodin – poslední den (18. června) jenom do 16 hodin
10. – 11. 6. – Chudenice, zámek – VÝSTAVA KOSATCŮ
vystaveno bude 100 – 150 odrůd (amerických, australských a francouzských) kosatců v neuvěřitelných barevných kombinacích – součástí výstavy bude prodej přebytků kosatců (i kvetoucích), denivek, lilií a také objednávka vystavených kosatců – po celou dobu bude zajištěno odborné poradenství
otevřeno bude v sobotu a neděli, vždy od 10:00 – 16:00 hodin, vstupné je dobrovolné
10. – 11. 6. – Průhonice, botanická zahrada na Chotobuzi – PROVÁZENÍ PO PIVOŇKÁCH
provázení po genofondových sbírkách botanické zahrady
sraz ve 14:00 hodin u vstupu z Průhonického parku do Botanické zahrady
(GPS 49.9942349,14.5635478).

Patička

Odhlásit se z odebírání | Stáhnout newsletter do PDF