Pokud nemůžete přečíst email, tak klikněte zde | Stáhnout newsletter do PDF

DATUM VYDÁNÍ: 8. 6. 2017

ČÍSLO: 23

ROČNÍK: 6

Zahradkářský týdeník

KALENDÁRIUM * 9. 6. – 15. 6.  

9. červen – sv. Efrém Syrský, Stanislava, Anabela, Morgan
Mezinárodní den archivů (International Archives Day) – od roku 2007
10. červen – sv. Maxim, Gita, Margita, Gréta
významný den ČR – vyhlazení obce Lidice
Den lidí se svalovou dystrofií
(Day of people with muscular dystrophy)
Světový den žonglování (World juggling day) – 2. sobota v červnu
Noc kostelů
11. červen – sv. Barnabáš (apoštol), Bruno, Brunhilda, Flóra, Florentýn, Florentýna, Florián, Mabel, Mabela
Prší-li na svatého Barnabáše, padají hrozny do koše.
Den Nejsvětější Trojice
12. červen – sv. Jan z Fakunda, Antonie, Táňa, Izák
Svatá Tonička mívá často uplakaná očička.
Světový den boje za odstranění práce dětí (World Day Against Child Labour)
13. červen – sv. Antonín z Padovy, Genadij, Antonín, Antal, Ezra
Na svatého Antonína broušení kos započíná.
Mezinárodní den informovanosti o albinismu (International Albinism Awareness Day) – od roku 2015
14. června – sv. Anastáz, Roland, Rolanda, Herta, Basil, Bazil, Vasil, Elizej, Elizeus
Světový den dárců krve (World Blood Donor Day) – od roku 2004
15. června – sv. Vít (římský mučedník), Víta, Henta, Izolda, Lotar, Jolanta, Senta
Pohoda od svatého Víta do svatého Jana (24. 6.) – pro obilí je vyhraná.
Sv. Vít kořen štíp, sv. Petr (29. 6.) ten ho natrh, sv. Prokop (4. 7.) ten ho dokop, sv. Markyta (13. 7.) vede žence do žita.
Boží tělo
O božím těle do vody směle.
Mezinárodní den odpůrců vojenské služby
Světový den proti násilí na seniorech (
World Elder Abuse Awareness Day) – od roku 2006
Světový den větru (Global Wind Day) – od roku 2009

Krásné dny…

INDIÁNI JÍ ŘÍKAJÍ „STEVE CAA-YUP“     

Neodolala jsem a v zahradnictví jsem si koupila stévii, je prý zdravá a léčivá. Zjistila jsem ale, že nevím, jak se vlastně pěstuje, mohli byste mi prosím poradit?
Přeji všem v redakci i čtenářům hezký den J. Holá.

STÉVIE SLADKA (Stevia rebaudiana) jinak také sladká tráva nebo medové lístky pochází z Jižní Ameriky, kde ji indiáni říkají steve caa-yup. Je to teplomilná rostlina, v tropech roste jako stálezelený hodně rozvětvený keř s bílými kvítky, v chladnějších oblastech ji pěstujeme spíše jako letničku, na záhonech nebo v nádobách.
V našich podmínkách dorůstá do výšky cca 30 cm (v tropických oblastech dosahuje až 188 cm).

substrát    

hlinitopísčitý (pH 4,5 – 5)

světlo

je náročná na světlo

zálivka

potřebuje pravidelnou zálivku (povrch půdy můžeme chránit před vyschnutím třeba mulčem)

teplo

není mrazuvzdorná – nesvědčí jí ani přehřátí (přestává růst při 12 °C a při velké teplotě nad 40 °C uhyne)

sběr

nejlepší chuť mají mladé lístky, které se sklidí ještě před květem

množení

semenem, nejlépe však zelenými řízky, které poměrně dobře zakořeňují – odebereme si je začátkem léta (stačí 5  cm výhonky) – využijeme stimulátor růstu, šikmo zapíchneme do propustného substrátu – zakoření za 1 až 2 týdny

zimování

můžeme se pokusit o přezimování (ne vždy se však setkáme s úspěchem) – květináč umístíme na
světlém chladnějším místě (pěstujeme-li ji na záhonu, pak ji i s kořenovým balem vyjmeme a   vložíme do  vhodné nádoby)

náš tip – nejlepší chuť mají mladé lístky, které se sklidí ještě před květem

TRÁVA, KTERÁ SLADÍ     

Stévie je přírodní sladidlo,
které může nahradit nebezpečný cukr. Je vhodná pro diabetiky, téměř nekalorická, nepřispívá k zubnímu kazu. U nás se pěstuje od roku 1992 a v roce 2011 byla Evropskou unií schválena jako sladící přídatná látka do potravin (označení E 960).

Léčivé účinky stévie
snižuje: pocit únavy, hladinu krevního cukru i krevní tlak
pomáhá: při snižování tělesné hmotnosti, při prevenci zubního kazu, při zánětech dásní i při začínající paradentóze
zvyšuje: imunitu, odolnost proti kvasinkovým infekcím
Listy stévie obsahují
vitamíny B a C, flavonoidy, třísloviny, silice, vápník, draslík…

MÉNĚ ZNÁMÉ BYLINY – PTAČINEC    

Naše kuchyně jistě využívají čerstvé bylinky…máme je rádi, chutnají nám, využíváme jejich léčivé účinky.
Minule jsme připomněli anděliku lékařskou. Dnes se podívejme na stejně zajímavý (svou chutí i léčivými účinky) ptačinec
.

PTAČINEC PROSTŘEDNÍ, jemuž se také říká PTAČINEC ŽABINEC (Stellaria media), patří k našim nejrozšířenějším plevelům. Tato nízká, křehká a mělce kořenící bylina se plazí se na zahrádce, v lese i na poli, kvete během celého roku a na 1 rostlině dozrává až několik tisíc semen.
Mladé lístky i celé výhonky výborně chutnají v nejrůznějších salátech i pomazánkách, dávají se i do polévek.
Ptačinec obsahuje hlavně vitamíny C, B, ale i minerální látky – železo, draslík, zinek, mangan…
K jeho léčivým účinkům patří pomoc při onemocnění ledvin, revmatických potížích, při zácpě, odvar účinkuje jako tonikum. Čistí pleť, účinkuje při kožních onemocněních, hojí rány, ekzémy i vředy, pomáhá při svědění pokožky a při revmatismu.

S ČÍM SE MŮŽEME SETKAT NA ZAHRADĚ…  

Co všechno nás může na zahradě potkat? Můžeme se některých problémů vyvarovat – předejít je?

PLEVEL – ŠKŮDCI – HNOJENÍ
Pokud nám na zahradě roste hodně plevele, pokud se tam objevuje mnoho škůdců – znamená to, že byla narušena přirozená rovnováha. Možná jsme udělali při péči o naše rostliny nějakou chybu…
HRABOŠI, HRYZCI – škodí hlavně na kořenech, cibulích a hlízách okrasných rostlin – jejich invazi můžeme zmírnit už při sázení – použijeme jutu či síťovinu, kterou obalíme kořenový systém, nebo košíky, které ochrání cibuloviny
HLEMÝŽDI – využijeme jejich oblibu pro tmavá vlhká místa – použijeme staré desky a hlemýždě jednoduše vysbíráme (nezapomeňme zničit jejich vajíčka)
MŠICE – předcházíme jim dostatečnou zálivkou, při sázení rostliny zvolíme větrná místa, nepřeháníme hnojení – jejich přirozeným predátorem jsou berušky (jediná larva jich dokáže zničit až 800) – larvy si můžeme koupit ve specializovaných prodejnách
HNOJIVA – posilují rostliny – využít můžeme přírodní organická hnojiva (kompost, hnůj), musíme počítat, že trvá delší dobu, než se výživné látky dostanou do půdy a pak k rostlině – nebo zvolíme minerální hnojiva (moučka, granulát, pelety) působí tím rychleji, čím je jejich forma jemnější
HNOJENÍ – tedy způsob použití hnojiv – můžeme je zapracovat do půdy, nebo do substrátu při sázení, zvolit můžeme hnojivovou zálivku (působí nejrychleji), anebo hnojení na list
(na obrázku larva sluníčka)

PĚSTUJI KRÁSNOU KVĚTINU – ČTENÁŘI SE PTAJÍ  

Dobrý den.
Prosím o určení květiny, kterou doma pěstuji, ale nevím, jak se jmenuje. Děkuji, E. Navrátilová

Na fotografii je jeden z mnoha druhů popínavého epifytu, který roste v korunách tropických stromů ESCHYNANTUS (Aeschynantus). Záplava trubkovitých květů na převislých stoncích mohou být v barvách červené, ohnivě oranžové, korálové, žluté…
Pěstovat ji můžeme doma, například v závěsném květináči, v malém pokojovém skleníčku, anebo třeba v zimní zahradě.
Nároky na pěstování
zemina                 hlinitá půda
teplota                  teplomilná rostlina – ideální teplota je kolem 25 °C
světlo                   nepřímé sluneční světlo až polostín
zálivka                  pravidelně zaléváme měkkou nebo odstátou vodou (ta by neměla zůstávat na listech), substrát by měl                                 být vždy vlhký – pozor na přelití (snese i mírné krátkodobé vyschnutí) v zimě zaléváme jen velmi mírně
vlhkost                  v létě (hlavně při vysokých teplotách) často rosíme jemnou mlhou vlažné odstáté vody
hnojení                  v době vegetace (březen – srpen) 1x za 14 dní tekutým hnojivem s nízkým obsahem dusíkatých látek
přezimování           v zimě odpočívá ve světlém chladnějším prostředí (min. teplota 12 až 15 °C) – zálivka jen velmi mírná                                 (povzbudíme tak tvorbu květů)
přesazování          zjara před začátkem růstu (každé 2 roky)
množení               vrcholovými řízky
škůdci                  někdy bývá napadena mšicemi
pozor                    rostlina je citlivá na změnu stanoviště (pak často shazuje poupata)

PROČ NEMÁ BLUMA ŽÁDNÉ PLODY? – ČTENÁŘI SE PTAJÍ

Prosím o radu:
každý rok mám blumu zelenou plnou květů, ale plody žádné. Děkuji Sojka K. Praha 4.
Dobrý den,
na zahrádce, kterou jsme dostali od babičky, roste krásná velká zelená ringle – stále ale nerodí. Nevíte, proč? Děkujeme za radu Jana a Jiří, Stará Boleslav.
Máme na chalupě ovocný strom
– zelenou ringlotu (blumy). Vloni nám opadaly skoro všechny plody – byly zaschlé a ještě napadené červem. Poradili byste nám nějaký účinný postřik. Děkujeme za odpověď, manželé Jeníkovi.

Pravděpodobně je slivoň napadena pilatkou – ta dokáže totiž zlikvidovat celou úrodu nejen na švestkách, slívách, rynglích…Strom může krásně kvést, dokonce i nasadit plůdky – ty však rychle opadávají. Pokud si je dobře prohlédneme – pilatku skutečně objevíme.
Ochranou proti pilatce je postřik na konci kvetení.
Je však také možné, že se nové plody po odkvětu neobjevují – pak bychom měli hledat důvod jinde. Možná postačí pravidelný řez a prosvětlování, důležitá je i kvalita půdy.
Pilatka švestková (Hoplocampa minuta) hmyz, který klade vajíčka přímo pod pokožku kališních plátků. Larvy pak vyžírají vnitřek plůdků – stromy sice bohatě kvetou, avšak neplodí.
Hned po odkvětu (kdy odpadají bílé korunní plátky – a právě v tuto dobu začínají pilatky klást svá vajíčka) stromy ošetříme přípravkem (například Calypso 480 SC, Reldan 40 EC, Zolone).

KDY? KDE? KAM?

http://www.bydleni12.cz/stavebni-veletrhy-zahradni-vystavy-cr-2017/
to je adresa stránek, kde můžete najít plánované akce – výstavy i veletrhy (výstavy stavební, pro zahrádkáře i pro kutily) – nabízejí tu také na některé z akcí volné či zlevněné vstupenky
3. – 16. 6. – Ústí nad Labem, Naučný botanický park – KAKTUSY A SUKULENTY
klub kaktusářů a katedra biologie UJEP vás zvou na tradiční výstavu kaktusů a dalších sukulentů ve sklenících Botanického parku UJEP (Za Válcovnou 1000/8) – (park je dobře dostupný z centra města linkou MHD číslo 27, zastávka Za Válcovnou)
otevřeno každý den od 9:00 do 17:00, vstupné je dobrovolné (slouží k obohacení sbírek UJEP, které jsou během výstavy volně přístupné)
na každý den je zajištěn prodej rostlin, poradenství ohledně pěstování a bohatá výstava
3. – 18. 6. – Praha – 50. TRADIČNÍ VÝSTAVA KAKTUSŮ A SUKULENTŮ
výstavu pořádá BZ Přírodovědecké fakulty UK Praha a Spolek pěstitelů kaktusů a sukulentů Praha
poradenská služba, prodej časopisů a literatury pomůcky pro pěstování kaktusů a sukulentů i prodej kaktusů a sukulentů
otevřeno je od 10:00 do 18:00 hodin – poslední den (18. června) jenom do 16 hodin
10. – 11. 6. – Chudenice, zámek – VÝSTAVA KOSATCŮ
vystaveno bude 100 – 150 odrůd (amerických, australských a francouzských) kosatců v neuvěřitelných barevných kombinacích – součástí výstavy bude prodej přebytků kosatců (i kvetoucích), denivek, lilií a také objednávka vystavených kosatců – po celou dobu bude zajištěno odborné poradenství
otevřeno bude v sobotu a neděli, vždy od 10:00 – 16:00 hodin, vstupné je dobrovolné
10. – 11. 6. – Průhonice, botanická zahrada na Chotobuzi – PROVÁZENÍ PO PIVOŇKÁCH
provázení po genofondových sbírkách botanické zahrady
sraz ve 14:00 hodin u vstupu z Průhonického parku do Botanické zahrady
(GPS 49.9942349,14.5635478).
15. 6. – 2. 7. – Brno, Kraví Hora – 55. VÝSTAVA LÉČIVÝCH ROSTLIN
pořadatelé srdečně zvou všechny zájemce na 55. ročník tradiční výstavy v Centru léčivých rostlin Lékařské fakulty Masarykovy univerzity
najdete tu více než 800 druhů a odrůd léčivých, toxických, aromatických, kořeninových, tonizujících rostlin, domácích i cizokrajných – jedná se o největší živou sbírku léčivých rostlin v ČR
celosvětovým unikátem je odborníky ceněná sbírka rostlin z čeledi mákovitých (Papaveraceae)
BZ, která mimo udržování genofondu léčivých rostlin pěstuje rostlinný materiál pro výuku mediků i výzkumné práce vědců, je atraktivním prostředím pro praktické vyučování studentů všech stupňů škol i pro poučení veřejnosti
letošní ročník tradiční výstavy léčivých rostlin bude ve spolupráci s Mendelovým muzeem MU obohacen o panelovou výstavu Herbář Masarykovy univerzity, která představí jednu ze čtyřech největších herbářových sbírek v ČR
otevřeno bude denně od 9:00 do 18:00 hodin, vstupné je dobrovolné
Centrum léčivých rostlin najdete na adrese Údolní 74, Brno Kraví Hora
mimo termín výstavy je zahrada pro veřejnost otevřena květen – září (po, út, čt, pá 8:00 –15:00 a ve středu 8:00 –18:00 hodin)
 

Patička

Odhlásit se z odebírání | Stáhnout newsletter do PDF