Pokud nemůžete přečíst email, tak klikněte zde | Stáhnout newsletter do PDF

DATUM VYDÁNÍ: 15. 6. 2017

ČÍSLO: 24

ROČNÍK: 6

Zahradkářský týdeník

KALENDÁRIUM * 16. 6. – 22. 6.  

16. června – sv. Benon (Zbyněk), Beno, Zbyhněv, Zbyhněva, Zbyněk, Zbyňka, Zbyslav, Zbyška
Den afrického dítěte (Day of the African Child) – od roku 1991
Mezinárodní den rodiny migrantů (International Day of Family Remittances)
17. června – sv. Řehoř Barbadigo, Adolf, Adolfa, Adolfína, Adina, Ada
Světový den boje proti rozšiřování pouští a sucha (desertifikace) (World Day to Combat Desertification and Drought) – od roku 1994
18. června – sv. Marina, Milan, Milana, Milíč, Milík, Miloň, Milovan, Milovín, Cedrik, Sedrik
Autistický den hrdosti (Autistic Pride Day) – od roku 2005
19. června – sv. Gervác a Protáz (mučedníci v Miláně), sv. Romuald, sv. Jan Nepomucký Neumann, Leoš, Leo, Leon, Leonard, Leonid, Leontýn, Lionel, Lev, Ruslan, Alfréd, Alvar
Svatí Gervázi a Protázi po loukách kopce sena rozhází.
Mezinárodní den lékáren (World Pharmacists Day )
Den za odstranění sexuálního násilí během konfliktů (International Day for the Elimination of Sexual Violence in Conflict)
Den otců (Father’s Day) – od roku 1972 (třetí neděle v červnu)
20. červen – sv. Silverius, Květa, Květuše, Dina, Flora, Rafael
Světový den uprchlíků (World Refugee Day) – od roku 2000
21. červen – sv. Alois Gonzaga (řeholník v Itálii), Aloisie, Lejla
Na svatého Aloise poseč louku, neboj se.  Když prší, seč, když je hezky, suš! Když kvete chrpa, do měsíce chop se srpa! Boj se dluhu, drž se pluhu!
Letní slunovrat (Summer solstice) – Slunce vstupuje do znamení Raka v 6:25 hodin
Den hrdosti (Pride Day)
Evropský den hudby – svátek hudby (Europaen Music Day)
Mezinárodní den trpaslíků (International Dwarfism Day)
Mezinárodní den triček (International T-Shirt Day)
Mezinárodní den jógy (International Day of Yoga)
22. června – Deset tisíc rytířů, sv. Jan Fisher a Tomáš More, Pavel z Noly, nyní Pavla, Jozue, Rozvita, Zaira, Zairaw, Arabela
Na Deset tisíc rytířů desettisíckrát deset tisíc kapek.

Krásné letní dny všem.

NAŠE ZAHRADA V ČERVNU      

Zahrada – naše pýcha a radost je v červnu snad nejkrásnější.
Radost nám přinášejí nejen letničky a dvouletky, ale i bylinky, trvalky, ozdobné keře, ovocné stromy…
Začínáme sklízet první plody z užitkové či ovocné zahrady…
Ale naše práce nekončí, čeká na nás a zahrádkáři se do ní pouštějí s nadšením.

jednocení – výsevu je potřeba, aby měly rostlinky dostatek prostoru
odplevelování – jedna z nejdůležitějších prací, plít musíme průběžně během celé sezóny
okrasné keře – po odkvětu omlazujeme (pěnišníky, azalky…)
opory, podpěry – pro vyšší či širší květiny řízky – červen a červenec je vhodná doba pro získávání měkkých nebo polo vyzrálých řízků na množení dřevin a trvalek
přihnojování – je důležité pro všechny rostliny v zahradě (letničky, zelenina, keře, růže, stromy…)
rostliny v truhlících a ostatních nádobách – zálivka, přihnojování, odstraňování odkvetlých květů
skalka – odplevelujeme, odkvetlé skalničky seřízneme a můžeme začít s množením polo vyzrálými řízky
škůdci – jsou na zahrádce nevítanými hosty, a proto pravidelně kontrolujeme, nejsou-li u nás napadeny stromy či rostliny
trávník – pravidelné sekání, přihnojování a zálivka
zálivka – pravidelně zaléváme rostliny v nádobách, velkou pozornost věnujeme nové výsadě dřevin, občas ale zato dostatečně zaléváme i stromy, a nezapomínáme ani na trávník
zaštipování – je základem úspěchu větších květů nebo rozvětvení rostliny, zaštipujeme např. chryzantémy (nejlépe s odstupem 7 – 10 dní, až do poloviny července), teď ještě naposledy můžeme zaštípnout fuchsie
živé ploty – opakovaně seřízneme ploty z opadavých keřů

ZDRAVÉ SLADKÉ MLSÁNÍ SE STÉVIÍ 

Stévie nemá stabilní obsah sladidla, proto je dobré si její sladivost předem odzkoušet. Zhruba platí, že ¼ lžičky rozdrcené sušené stévie se sladkostí rovná jedné plné lžičce cukru.

Stevii si můžeme pěstovat v květináči za slunečním oknem (půdní substrát musí být stále vlhký) a z dorostlých rostlin si podle potřeby trháme sladké lístky.

čaj ovocný
Ke zvolené čajové směsi přidáme 1 až 2 lístky stévie a zalijeme horkou vodou – necháme louhovat ¼ hodiny.
čaj čínský
Pravý čínský čaj sladíme po dvou až třech minutách louhování čajových lístků – přidáme lístky stévie.
káva
Kávu sladíme podobně jako čaj.
pečivo
Protože stévie nekaramelizuje (kůrka není barevně výrazná), ani nepomáhají kvasnicím vzejít (základ kynutého těsta) musí se do těsta slazeného stévií přidávat vždy prášek do pečiva.
sladký nálev
Pro přípravu osvěžujících nápojů si připravíme sladký stéviový nálev (několik lístků zalijeme horkou – ne však vroucí vodou a necháme je ¼ hodiny louhovat).
citronáda
Do ½ litru studené vody nastrouháme kůru z ½ citronu (bio citron nebo dobře umytý), přidáme 300 ml čerstvé citronové šťávy a podle chuti osladíme stéviovým nálevem. Přidáme kostky ledu, ozdobíme plátky citronu a několika lístky máty peprné.

MÉNĚ ZNÁMÉ BYLINY – VRATIČ     

Do české kuchyně patří samozřejmě i nejrůznější čerstvé bylinky…
A my je umíme využívat – ať už je to mírně nahořklá andělika, nebo hojně rozšířený křehký ptačinec.
Pomáhají dochucovat jídla a díky svým léčivým účinkům jsou vyhledávány v lidovém léčitelství.

Podobně je na tom i zajímavá bylina vratič.
VRATIČ OBECNÝ (Tanacetum vulgare) je vytrvalá bylina, která má charakteristické malé trubkovité květy žluté barvy. Roste na rumištích, okrajích cest, na náspech, u hřbitovních zdí, ale i na pasekách, loukách a v křovinách – je nenáročný, roste na slunci i v polostínu.
K léčení byl využíván již ve starém Řecku – pomáhal hlavně zevně při hojení ran, ve formě masti nebo v koupeli. Oblíben byl hlavně pro své antibiotické a protirevmatické účinky.
V kuchyni nachází své uplatnění na kořenění pokrmů z ryb, do nádivek i salátů.
S jeho používáním však musíme vzhledem postupovat jen velmi opatrně, protože vyvolává průjmy a zvracení.
Díky svému aroma odpuzuje hmyz (komáry, štěnice, roupy, sršně, moly…) – proto se využívá jako přírodní insekticid.

TRÁPÍ MĚ PŘESLIČKA – ČTENÁŘI SE PTAJÍ    

Dobrý den. Mám velký problém. Záhony mi okupuje přeslička rolní. Vedle nich neroste. Kořeny má velmi hluboko, a přestože každé jaro likviduji chocholíky s výtrusy, je jí čím dál víc. Nevíte jak se jí zbavit?
Moc děkuji, Vladimír Manoušek. 

PŘESLIČKA (Equisetum arvense) má ráda vlhkou půdu, hojně roste na místech s vysokou hladinou spodní vody, půda je spíše kyselejší. Takže se vyskytuje hlavně na loukách, polích, roste mezi bramborami, podél cest i na volném prostranství. 

Je to invazivní úporný plevel a zbavit se ho je skutečně velmi těžké.
Herbicidy, které jsou na trhu, zabírají na jedno-  a dvouděložné rostliny. Přeslička však patří mezi výtrusné (nevytváří plody, květy ani semena – rozmnožuje se výtrusy). Nezbývá tedy než přesličku manuálně odstranit, ale ne jen nadzemní část (na záhonech mezi brambory či jinými rostlinami musíme pracovat velmi opatrně).
Na podzim, až sklidíme, obrátíme půdu tak, abychom vyndali všechny oddenky přesličky, a pak je zlikvidujeme.
Ještě jedna možnost: protože přeslička roste v kyselé, uleželé půdě, mohlo by to signalizovat nedostatek vápníku, zkusme tedy trochu vápna přidat.

PLEVEL MEZI DLAŽDICEMI – ČTENÁŘI SE PTAJÍ

Dobrý den, mezi dlaždicemi a na trávníku se mi objevil takový skoro krásný plevel. Je to růžice listů se žlutým květem, kořen má dlouhý jako pampeliška. Ale utlačuje trávu a já postříkala jednotlivé rostliny DOMINÁTOREM. Plevel byl do 3 dnů pryč. Jen pořád nevím, jak se vlastně jmenuje. Posílám fotografii a děkuji za odpověď. Laura

Na fotografii je vytrvalá bylina: PRASETNÍK KOŘENATÝ, říká se jí také PLEVNATEC ROLNIČNÝ či SELETNICE KOŘENIVÁ (latinsky: Hypochaeris radicata). Vyskytuje se všude (pochází z Evropy, Asie i severní Afriky), roste planě na loukách, mezích, trávnících, pastvinách, kolem cest, v lesích i na železničních náspech. Vyhovuje jí hlinitopísčitá, písčitá, kyselá až neutrální půda.
Prasetník má dlouhý vřetenovitý kořen, dlouhé lodyhy (60 až 70 cm), přízemní růžice tmavozelených jemně chloupkatých listů je přitisknutá k zemi. Žluté květy se objevují v červnu a červenci.
Mladé listy se u Středozemního moře používají do salátů, mleté kořeny zase slouží jako náhražka kávy a v lidovém léčitelství je prasetník využíván při nemocech ledvin a díky svým protizánětlivým účinkům zevně na otevřené rány, kožní choroby…

CHLEBÍČEK – ČTENÁŘI SE PTAJÍ 

Zdravím a prosím o pomoc. Jako malé děti jsme si pochutnávaly na tzv. „chlebíčku“. Byly to takové malé  kulaté plody hojně rozšířené rostliny. Moc ráda bych věděla, jak se jmenuje – děkuju a držím palcem, Vaše věrná čtenářka Hedvika.

Chlebíček, homolka, pagáček, boží koláček, cigánský tvarůžek…to jsou lidové názvy známé byliny (jednoleté i vytrvalé), která se jmenuje SLÉZ PŘEHLÍŽENÝ (Malva neglecta).
Je to poléhavá rostlina s delšími rozvětvujícími se lodyhami. Její kulaté listy s mělkými laloky jsou vroubkované, s jemnými chloupky na rubu. Květy v barvě bílé, růžové i levandulové, mají 5 korunních lupínků, na kterých jsou výrazné podélné pruhy. Koncem června a pak během celého léta se objevují kulaté, ploché plody slézu připomínající svým vzhledem malé knoflíčky nebo bochníčky sýra, když dozraje, rozpadá se do šedohnědých tvrdek – na jedné rostlině jich dozraje až několik set.
Nezralé plody se pojídají jako tzv. chlebíčky.
Sléz je vyhledávanou léčivkouobsahuje vitamin C, karoten, sliz, třísloviny…
Používá se při chorobách trávicího traktu, dvanácterníkových vředech, při průjmech, onemocnění močových cest, při kašli, na potíže s průduškami, při angíně, dále jako kloktadlo při zánětu dutiny ústní, doporučuje se na koupele při ekzémech (hlavně atopickém), pomáhá při svědění…

Mladé lístky můžeme přidávat do salátu a ještě jej ozdobit krásnými slézovými květy.

KDY? KDE? KAM?

http://www.bydleni12.cz/stavebni-veletrhy-zahradni-vystavy-cr-2017/
to je adresa stránek, kde můžete najít plánované akce – výstavy i veletrhy (výstavy stavební, pro zahrádkáře i pro kutily) – nabízejí tu také na některé z akcí volné či zlevněné vstupenky
do 16. 6. – Ústí nad Labem, Naučný botanický park – KAKTUSY A SUKULENTY
klub kaktusářů a katedra biologie UJEP vás zvou na tradiční výstavu kaktusů a dalších sukulentů ve sklenících Botanického parku UJEP (Za Válcovnou 1000/8) – (park je dobře dostupný z centra města linkou MHD číslo 27, zastávka Za Válcovnou)
otevřeno každý den od 9:00 do 17:00, vstupné je dobrovolné (slouží k obohacení sbírek UJEP, které jsou během výstavy volně přístupné)
na každý den je zajištěn prodej rostlin, poradenství ohledně pěstování a bohatá výstava
do 18. 6. – Praha – 50. TRADIČNÍ VÝSTAVA KAKTUSŮ A SUKULENTŮ 
výstavu pořádá BZ Přírodovědecké fakulty UK Praha a Spolek pěstitelů kaktusů a sukulentů Praha
poradenská služba, prodej časopisů a literatury pomůcky pro pěstování kaktusů a sukulentů i prodej kaktusů a sukulentů
otevřeno je od 10:00 do 18:00 hodin – poslední den (18. června) jenom do 16 hodin
15. 6. – 2. 7. – Brno, Kraví Hora – 55. VÝSTAVA LÉČIVÝCH ROSTLIN
pořadatelé srdečně zvou všechny zájemce na 55. ročník tradiční výstavy v Centru léčivých rostlin Lékařské fakulty Masarykovy univerzity
najdete tu více než 800 druhů a odrůd léčivých, toxických, aromatických, kořeninových, tonizujících rostlin, domácích i cizokrajných – jedná se o největší živou sbírku léčivých rostlin v ČR
celosvětovým unikátem je odborníky ceněná sbírka rostlin z čeledi mákovitých (Papaveraceae)
BZ, která mimo udržování genofondu léčivých rostlin pěstuje rostlinný materiál pro výuku mediků i výzkumné práce vědců, je atraktivním prostředím pro praktické vyučování studentů všech stupňů škol i pro poučení veřejnosti
letošní ročník tradiční výstavy léčivých rostlin bude ve spolupráci s Mendelovým muzeem MU obohacen o panelovou výstavu Herbář Masarykovy univerzity, která představí jednu ze čtyřech největších herbářových sbírek v ČR
otevřeno bude denně od 9:00 do 18:00 hodin, vstupné je dobrovolné
Centrum léčivých rostlin najdete na adrese Údolní 74, Brno Kraví Hora
mimo termín výstavy je zahrada pro veřejnost otevřena květen – září (po, út, čt, pá 8:00 –15:00 a ve středu 8:00 –18:00 hodin)
22. – 25. 6. – Lysá nad Labem, výstaviště – RŮŽOVÁ ZAHRADA
celostátní výstava růží a letních květin a zahradnické trhy
obrovská aranžmá z řezaných květin, především růží, ale i květin a hrnkových rostlin v celém prostoru haly A2
součástí budou samozřejmě i zahradnické trhy: rostliny a také potřeby pro dům a zahradu
24. – 25. 6. – Průhonice, BZ na Chotobuzi – PROVÁZENÍ PO SORTIMENTU JAPONSKÝCH A SPURIOVÝCH KOSATCŮ
provázení po genofondových sbírkách botanické zahrady
sraz ve 14:00 hodin u vstupu z Průhonického parku do Botanické zahrady (GPS 49.9942349,14.5635478)

Patička

Odhlásit se z odebírání | Stáhnout newsletter do PDF