Pažitka (Allium schoenoprasum)je známá již dávno známá léčivá bylinka pěstovaná jako koření. V kuchyni ji používali již staří Řekové a Římané, proto si jí také vážili a s láskou pěstovali.
Pokud se budete na procházce dobře dívat, můžete třeba u řeky najít pažitku pobřežní, na vlhčích loukách zase pažitku horskou – obě jsou jedlé, jen mají ostřejší chuť než naše známá pažitka ze zahrádky.
Pěstování je velmi jednoduché, stačí běžný substrát, má ráda slunce, ale snáší i polostín, není příliš náročná ani na zálivku – a pěstovat ji můžeme jak na zahrádce, tak za oknem. Sazeničky si můžeme předpěstovat v pařeništi či ve skleníku, koncem jara je pak můžeme dát na záhonek. Přímý výsev na záhon děláme v březnu – dubnu (drobná semínka nesmíme dát do velké hloubky).
Léčivé účinky – obsahuje vitamíny (A, B, C, E), draslík, vápník, minerály – podporuje trávení a příznivě ovlivňuje krevní tlak.V létě si kousek seřízneme nebo ustřihneme (nikdy ne až dole u země) a použijeme do polévky, do omáčky, do salátu, na brambory, do pomazánky nebo na krajíc chleba s máslem.
Květy a kořeny pažitky vylučují éterické oleje – ty chrání okolní trvalky před padlím – můžeme to tedy na zahrádce využít. Přesto má i pažitka svého nepřítele – je jím například květilka cibulová, která napadá rostlinu v březnu až dubnu.
Co ještě ohrožuje šnytlík – čtěte na našich stránkách https://zahradkaruvrok.cz/
