DIPLADENIE NEBO TAKÉ MANDEVILLA

Dipladenia, známá také jako Mandevilla, je krásná rostlina oblíbená především pro své nádherné květy a schopnost rychle růst. Její pěstování není tak náročné, jak by se mohlo zdát. Nebojme se a vyzkoušejme – budeme obdařeni krásou zelených listů a barevných květů.

Dipladenie nebo mandevila?

Mandevily (Mandevilla) jsou polodřevnaté liány, byliny či keře patřící do čeledi „toješťovitých“.
Rod je rozšířen především ve Střední a Jižní Americe, zahrnuje asi 120 druhů, z nichž některé se pěstují i u nás jako okrasné rostliny. Najdeme je i pod starším jménem Dipladenia.
Jejich jednoduché střídavé listy doplňují velké nápadné nálevkovité květy nejrůznějších barev – jejich koruna je bílá, žlutá, oranžová, růžová nebo i purpurová. Stonek je buď ovíjivý nebo přímý, plodem jsou pak dlouhé úzké měchýřky s podlouhlými semeny.

Jak ji pěstujeme?

Pokud jsme neodolali a přinesli si dipladenii – mandevilu domů, měli bychom se seznámit s několika pravidly, abychom věděli, jak ji správně pěstovat. Nabízíme zde několik tipů.

Rostlina preferuje slunné a teplé stanoviště. I když dipladenie miluje slunce, může být pro ni příliš intenzivní sluneční záření škodlivé. Pokud je naše rostlina vystavena přímému slunci po celý den, můžeme jí během nejteplejších hodin dne poskytnout trochu zastínění.
Nejlépe roste v dobře odvodněné mírně kyselé půdě.
Zálivka by měla být vydatná a pravidelná. Vždy se ujistíme, že je půda vlhká, ale nesmí být přemokřená.
Zaléváme, když je horní vrstva půdy suchá. V létě bude rostlina pravděpodobně potřebovat zavlažování častější.

Dipladenie bývá během vegetačního období hladová po živinách. Jako hnojivo je vhodné použít to, které je určené pro kvetoucí rostliny (dávkování podle pokynů na obalu).
Rostlina nám bude vděčná za podporu. Nabídneme jí oporu v podobě mřížky, pergoly, sloupku či podpěrného drátu… Bude se kolem nich ovíjet a růst do výšky, dosáhneme esteticky příjemného a prostorově úsporného uspořádání. Květině je tak ponechán růst volně po opoře, aniž by byla příliš omezována. To jí umožní lépe se vytáhnout a získat více slunečního světla pro bohatší kvetení.
Nebojíme se pravidelného řezu, jenž pomáhá udržovat rostlinu kompaktní, a ještě podporuje hojné kvetení.
Přezimování je v našich podmínkách s chladnějším klimatem obtížnější. Rostlinu je třeba na zimu přesunout do teplého a světlého prostředí. Pozor – nízké teploty by mohly dipladenii poškodit.

Rostlinu musíme také pravidelně kontrolovat a sledovat, nebyla-li napadena škůdci nebo nějakou nemocí (mšice, roztoči, padlí…). Pokud nepřítele odhalíme včas, můžeme vhodnou “léčbou” zabránit vážnějším problémům.
Pokud dipladenie po zimě zaplnila svůj květináč, můžeme ji bez obav přesadit do větší nádoby. To by se mělo provádět před začátkem aktivního růstu na jaře.
Je také možné vyzkoušet si rozmnožování. Její řízky totiž poměrně snadno zakořeňují ve vlhké půdě nebo i ve vodě.