ŠÍPKOVÁ PSÍ RŮŽE

Kdo z nás by ji neznal! U nás přece šípkový keř, jehož plodem je červený šípek, roste téměř na každé mezi a má tu také velmi dlouhou tradici. Tato krásná i když dost pichlavá všeobecně známá dřevina roste často divoce a její lesklé červené plody mají velké léčebné účinky.

Planá psí růže

Šípková růže (Rosa canina) je opadavý planě rostoucí keř, který i bez opory dosahuje do výšky 3 metrů. Její lidový název „psí růže“ (stejně jako ten odborný) pochází z přesvědčení starých Římanů, že dokáže vyléčit vzteklinu; latinsky „canis“ = pes.
Najdeme ji růst planě podél cest a na slunných lesních stráních (vyskytuje se do nadmořské výšky až 1200 m. n. m). Je to nejběžnější volně rostoucí druh rodu růže ve střední Evropě.
Tento keř se vzpřímenými nebo převislými trnitými větvemi se často šplhá i po blízkých stromech. Tenké listy šípku jsou dvojitě pilovité, tupě špičaté. Jemně růžové nebo bělavé voňavé květy s průměrem cca 5 cm se objevují v květnu a červnu, z nich se později vyvinou jedlé rudé plody – šípky.
Jsou asi 2 až 3 cm dlouhé a mají kulatý až vejčitý tvar. Dozrávají už v září, ale sbírat je můžeme až do listopadu. Pokud si je chceme nasušit, pak je sbíráme ještě před prvními mrazíky, aby zůstaly tvrdé. Jestliže z nich však chceme připravit marmeládu, likér nebo sirup, pak si na ten první mrazík počkáme, protože šípky změknou a jsou nejsladší.

Šípková růže na zahradě

Nejčastěji se pěstuje ve větších zahradách, a hlavně v přírodních či zámeckých parcích.
Růže má ráda půdu vápenatou a hlubokou, neboť její kořeny sahají až metr hluboko.
Nejlépe roste a také kvete na slunném stanovišti.

Využití rudých plodů

Červený šípek je jedním z nejužitečnějších plodů podzimu – je proslulý hlavně vysokým obsahem vitamínu C.
Lidé ho odpradávna využívali při nachlazení, na různé záněty, i na podporu zlepšení paměti.
Šípky byly také zaručeným pomocníkem při léčbě dny a artritidy.
Slavná Hildegarda z Bingenu (německá lékařka, léčitelka, přírodovědkyně… z 12. století) doporučovala šípky k léčbě nemocných průdušek a zánětů na plicích. Domnívala se také, že jsou účinné při léčbě žaludečních onemocnění, které souvisí se stresem či nervovým vypětím.

Dnes už je prokázáno, že měli naši předkové pravdu. Navíc se zjistilo, že extrakty ze šípků mohou snižovat hladinu cholesterolu a předchází tak ucpávání cév, čímž nás pomáhají chránit např. před infarktem i před mozkovými příhodami.
Šípkový čaj je účinný také při žaludečních křečích, celkově dokáže uklidnit žaludek i střeva při podráždění, pomáhá při onemocnění močového ústrojí.
Plody obsahují přírodní antibiotika a mají mírně projímavý účinek – proto prospívají při léčbě chronické zácpy.

Šípky také prospívají kráse – starají se o hydrataci a pružnost pokožky, redukují vrásky kolem očí. Také proto se často objevují v kosmetických výrobcích (mýdlo, krém, olej…). Proti stárnutí pokožky se nejčastěji využívá olej ze šípkových semínek – ten prospívá regeneraci kožních buněk.