Šeď a nikde žádné barvy. Tak by se dala v zimě charakterizovat snad každá zahrada. Ovšem i v tomto ročním období jsou rostliny, které mohou zahradu osvěžit svými barvami. Jednou takovou je například čemeřice (Helleborus).
Vánoční růže, zimní růže i jarní růže – všechna tato pojmenování patří čemeřici, ne příliš vysoké trvalce s výraznými květy. Zima ji prospívá, jednotlivé druhy kvetou postupně od prosince a zdobí záhony až do jara. V období, kdy od zahrady nečekáme žádné zázraky, září nejen bílou barvou (Helleborus niger), ale i jinými barvičkami – žlutou, růžovou, zelenou i fialovou. Řada odrůd má květy zvláštní – vypadají jako poseté tečkami nebo protkané žilkami.
Vypěstovat čemeřici není těžké, ovšem nemají rády přesazování, rostou pomalu a na jednom stanovišti vydrží i několik let. Nevadí jim silný mráz ani slunce, ovšem přece jen je lepší je vysadit tuto kytku do stínu stromů nebo keřů. Čemeřice upoutá, když roste ve skupince než jako solitér.
Tato rostlina nemá speciální požadavky na půdu, i když příliš suchá nebo naopak příliš mokrá půda jim nesvědčí. Když odkvete, lze ji rozmnožit dělením trsu, častěji se rozmnožuje semeny. Ta zajistí, že nové rostliny jsou vždy jiné – vytvoří totiž nové barevné variace.
A jak semena získat? Z původní rostliny po odkvětu – ale pozor – velice rychle ztrácí klíčivost. Právě proto nemá význam nechávat si stará semena. Lze je pak zasít přímo do záhonu nebo připravit sazenice. Semena mohou vyklíčit na podzim i na jaře, ale květy může zahrádkář očekávat až po dvou či třech letech.
K nejčastěji pěstovaným druhům patří čemeřice černá (Helleborus niger), která své jméno získala ne podle barvy květu (kvete bíle), ale podle černé barvy oddenku. Pochází z alpských luk – snad i proto její květy patří k otužilcům a rostlinka kvete i v době, kdy zahradu pokrývá sněhová peřina. Velice oblíbená je i její nachová příbuzná. Ta zase pochází ze světlých listnatých lesů východní Evropy. Kvete od února do dubna, mnohdy dříve než sněženky nebo petrklíče.
Květina s čarovnou mocí
Čemeřici odpradávna vyhledávaly bylinkářky, které ji přidávaly do nejrůznějších lektvarů a mastí. Dnes se čemeřice léčivka nepoužívá, je totiž celá jedovatá – po jejím trhání či ošetřování je dobré si umýt ruce, otrava je velice nebezpečná, hlavně pro děti a starší lidi!