Kopřivy jsou nejlepším základem každého rostlinného hnojiva. Protože jejich výluh obsahuje velké množství dusíku, prospívá zelenině i květinám právě v době růstu.
Jak na to?
Kopřivy (nekvetoucí vrcholové části) nasekáme, dáme do vhodné nádoby a zalijeme měkkou dešťovou vodou. Za občasného zamíchání necháme kvasit 2 – 4 týdny, když výluh ztmavne a kvašení ustane – je připraven k použití.
Protože je výluh silný, musíme jej při používání zředit, a to 1:50 (hnojíme-li každý týden), nebo 1:10 (hnojíme-li jednou měsíčně). Hnojivo by nemělo přijít do kontaktu s listy, lijeme jej proto kolem rostliny a nejlépe za deště, či po něm (ne za slunného horkého počasí).
Chceme-li na podzim zlepšit výživu půdy, výluh ředit nemusíme, a můžeme použít i zbytky kopřiv ze dna nádoby.
Rostlinný výluh lze připravovat i z jiných rostlin – výluhy obsahují železo, dusík, fosfor, draslík, zinek i látky podporující růst, celkově tedy prospívají zelenině, ovoci i květinám. Kvalitní hnojivo nám poskytne v podstatě jakýkoliv plevel – musíme si dát jen pozor, aby neobsahoval zralá semena, která bychom pak při používání výluhu zaseli zpět do záhonů. Výběrem rostlin můžeme ovlivnit i složení budoucího hnojiva.
Velmi prospěšný je například kostival (obsahuje draslík, je mírný, příliš nezapáchá, lze jej rozprašovat i na listy, vhodný na zeleninu – zvlášť lilkovitou). Zdravý růst podporuje také měsíček, máta, řebříček, levandule, yzop, tymián či meduňka. Přeslička rolní zase posiluje rostlinná pletiva, protože má vysoký obsahu křemíku.
Pampeliška podporuje kvalitní úrodu – je výborná pro ovocné dřeviny. Heřmánek rostliny posiluje, podporuje jejich zdravý vývin a chrání před houbovými chorobami. Můžeme jej (neředěný) nalít na kompost, tím urychlíme a ozdravíme jeho rozkladné procesy.