Pampeliška – smetanka lékařská (Taraxacum officinale) – lidově hadí mlíčí, herba urinaria, husí kap,kačenec, kačinec, kašinec, kněžská pleš, lucerničky, lucerny, lupen pampuliškový, lví zub, majíček, mléč, mlíčák, mlíčný (mléčný) lupen, mnišská hlava, odvančík, pampalíšek, pampališka, pamprlice, pampuliška, pampuška, pleska, pleška, počůránek, psí zub, pumpelice… je vytrvalá plevelná rostlina z čeledi hvězdnicovitých – její nádherné žluté květenství se časem mění na jemné ochmýřené padáčky – nažky, které pak rozfoukává vítr. Roste v mírném pásmu kontinentů severní polokoule – na polích i lukách a k malé radosti pěstitelů i na zahrádkách. Je to vlastně velmi pozoruhodná bylinka s obrovskou regenerační schopností – zbavit se jí lze jen velmi obtížně – jedna rostlinka vytvoří za rok až 3 tisíce semen! Sbíranou drogou je kořen případně kořen s mladou dosud nekvetoucí natí. Jaké léčivé látky má pampeliška? Jsou to hořčiny, sacharidy, třísloviny, kyseliny, bílkoviny, karoteny, vitamíny, ale i draslík, sodík, mangan, železo, vápník a síra, fosfor…
K léčení se používala od starověku – mlékovitou hořkou šťávu používali už staří Řekové na oční záněty, píše o ní nejen „náš známý“ pan Mathioli (žil v 16. století), ale také třeba slavný arabský lékař Ibn Sína – známý jako Avicena (žil na přelomu 10. a 11. století). Používala se na nemoci jater, zvyšuje tvorbu a vylučování žluči, na vodnatelnost, záněty močových cest, na ledvinové kameny…Listy se používají v kuchyni do salátů, do polévek, ale také jako oblíbená jarní salátovina (hlavně ve Francii, Německu, Anglii…) – podporují látkovou výměnu, povzbuzují trávicí orgány, snižují krevní tlak…
Čaj z pampelišky: 2 čajové lžičky drogy (kořen, příp. s mladým listem) dáme do ¼ l vody – necháme přejít var a pak 15 minut louhovat – pije se 2 krát denně 1 šálek (podle německého léčitele Sebastiana Kneippa „…kdo po 5 dnů užiješ denně po šálku tohoto čaje, polovic ráno a polovic večer, najdeš v moči leccos, o čem budeš rád, že ses toho zbavil!“