Chřest lékařský (Asparagus officinalis), lidově také „špargl“, je vytrvalá dvoudomá rostlina, která dorůstá až do 150 cm. Na vysokém větveném stonku rostou čárkovité části napodobující listy – říká se jim fylokladia. (Fylokladium (phyllocladium) je útvar odvozený od stonku, který funkčně i tvarově nahrazuje list – například u chřestu, listnatce…).
Kvete v červnu až červenci bíle až žlutozeleně a plody jsou červené bobule o velikosti 5 – 8 mm.
Chřest lékařský roste přirozeně na většině území Evropy, pěstovaný a poté zplanělý je však rozšířen i v Asii, Severní Americe i Novém Zélandu.
Chřest se pěstoval už v dávnověku, u nás jsou písemné zmínky o něm již z doby Karla IV. a zajímavé je i pojmenování této rostliny – vzniklo prý od „chřastnutí hromu“. Chřest tedy patřil do skupiny tzv. hromových koření, které měly chránit před bleskem (spolu s netřeskem a pelyňkem)
Příště – báječný jednoduchý recept.