Salát – stejně jako špenát – patří mezi zeleninu, která není náročná na teplo. Roste už při teplotě 5 °C. Je zajímavé, že při dlouhodobém poklesu pod bod mrazu se rostliny zabarvují do červena. To se však s postupně stoupající teplotou rychle vytratí. Mnohem nebezpečnější je v tomto případě vysoká teplota, která zejména u raných odrůd způsobuje, že rostlinky začnou rychle kvést.
Nejlíp se salátu daří v dobré, dostatečně vzdušné půdě, náročný je na půdní vlhkost i vlhkost vzduchu. Důležité jsou lehce dostupné živiny, které zajistí rychlý růst, proto se salát pěstuje ve II. a III. trati. Nejvíce živin přijme v době tvorby hlávek, tři týdny před sklizní spotřebuje až 70 procent všech přijatých živin. Stejně jako špenát rovněž salát akumuluje dusičnany v listech, proto ho během vegetace nepřihnojujeme. Nižší množství dusičnanů budou obsahovat rostliny, které sklidíme v odpoledních hodinách.
Pěstujeme-li salát v přímém setí, můžeme ho vysévat do řádků nebo hnízd vzdálených 25×25 cm. Chceme-li mít pěkné hlávky, nesmíme zapomenout rostliny poté, co se vyklubou ze země, vyjednotit. Sazenice se vysazují, když mají čtyři až pět lístků. Vysazujeme je mělce, hlídáme zároveň, abychom nezakryli zeminou takzvané srdíčko. A aby právě srdíčko nehnilo, zaléváme rostliny raději ráno, méně často, ale vydatně. Salát je také rostlinou dlouhého dne. Pokud plánujeme salát vysévat v dubnu a květnu, je lepší zvolit pozdní odrůdy (Mars, Saturn), úroda nám udělá radost již zhruba za 80 až 100 dnů.
Kromě hlávkového salátu je velice oblíbený také listový salát, který ale nemá hlávku, přitom obsahuje více vlákniny a antioxidantů. Na naše stoly se stále častěji dostává i ledový salát, který lze pěstovat během celého vegetačního období a pěstuje se ze sazenic a sklízí v létě – pozdní sklizeň je z přímého setí od poloviny července zhruba měsíc.
Salát je velice zdravá zelenina – obsahuje 10 až 15 procent bílkovin, sacharidy, minimálně tuků, ale dost vlákniny, dále vitamíny C, E, A a PP, a také draslík, vápník, fosfor či hořčík.
Používá se jako samostatná příloha k pokrmům nebo je významnou součástí salátů pokapaných citronem nebo v jogurtové zálivce. Vynikající je též mléčná salátová polévka. Má mírné močopudné a protirakovinné účinky.