Víme-li, jaký půdní typ máme na zahrádce, můžeme se pustit do jeho vylepšování. Minule jsme psali o půdě hlinité a jílovité. Dnes se podívejme na další typy:
Písčitá
Její vlhké kusy nejsou soudržné, čím více písku půda obsahuje, tím hůř se v ní rostlinám daří. Je téměř bez výživných látek, je neúrodná, když v ní pěstujeme rostliny, pak potřebují stálý přísun hnojiva. Humus v ní rostliny velice rychle spotřebují. Po dešti se s touto půdou pracuje dost snadno, ovšem rychle vysychá.
Na kvalitní půdu ji změníme zapracováním hlíny smíchané s dostatečným množstvím kompostu. Pokud pěstujete zeleninu a růže, je vhodné zkvalitnit tuto půdu zapracováním univerzálního substrátu, kompostu a zeleného hnojiva, organického hnojiva s postupným uvolňováním výživných látek.
Do této půdy se hodí: keříčková fazole, brambory, ředkev, mrkev, borovice, ambroň či růže vrásčitá.
Rašelinová
Je složená v podstatě jen z rašelinového humusu a jemného písku, je savá a pomalu vysychá. Je výrazně kyselá, s hodnotou pH 4,5 až 5,5 a s nízkým obsahem vápníku. Rašelinová půda se často nevyskytuje. Lehce se s ní pracuje, kyseliny, které obsahuje, podněcují rostliny, aby vytvářely kořeny – na bývalých rašeliništích se tak dobře daří třeba lesním školkám.
Půdu je vhodné hnojit hnojivy s postupným uvolňováním, organickými hnojivy nebo dodáváním kompostu. Je to ideální půda pro pěstování trvalek a zeleniny jen v případě, že do rašelinové půdy přimícháme hlinitou.
Do této půdy se hodí: azalka, vřes borůvka, malina, okurka, mrkev, dýně.
Příště něco o testech půdy a zeleném hnojení.