Dobrý den. Mám problém s našimi bobkovišněmi, a proto Vás chci poprosit o radu.
Vypěstovala jsem si je sama z řízků a už několik let nám dělali radost. Máme z nich dva živé ploty, jeden je na slunci, druhý ve stínu ořechu, rostou v půdě spíš kyselejší a máme pod nimi mulč z borky. Na podzim jsme je jako všechny stálezelené keře dostatečně zalili.
Letos po zimě jim však hodně zhnědly listy a postupně pak i větvičky.
Za radu Vám děkuji. Věra Žižková
Bobkovišeň (Prunus laurocerasus) je stále zelený keř, který oživí každou zahrádku v létě i v zimě, kdy ostatní listnaté keře dávno opadaly. Pěstujeme ji jako solitéru, hodí se na živé ploty, nádherně se vyjímá i v přenosných nádobách. Máme-li doma malé děti, musíme být opatrní – plody bobkovišně jsou totiž jedovaté.
Má ráda polostín, neutrální až mírně kyselou, vlhkou humózní půdu. Půdy vápenité nejsou příliš vhodné, listy bobkovišně většinou začnou žloutnout – upravíme-li však pH půdy na kyselou reakci, žloutnutí můžeme zastavit.
Keř je mrazuvzdorný (vydrží i víc než mínus 20 °C) u mladších rostlin však může dojít vlivem větších mrazů k nevratnému poškození nevyzrálých výhonů – listy i větvičky nepěkně zhnědnou.
Namrzlé větvičky prostě musíme odstřihnout, keř brzy obrazí a poroste dál.
Hnědé skvrny na listech a později i na větvičkách mohou však být také příznakem napadení bakterií či houbovými patogeny (například Pseudomonas syringae pv. syringae, nebo Cercospora, Blumeriella, Wilsonomyces carpophilum). Stigmina carpophila způsobuje suchou skvrnitost listů, nejprve si všimneme osychajících listů, které postupně opadávají – pak musíme bobkovišeň ošetřit fungicidy, pokud jsou napadeny i větve, nezbývá než je ostříhat.