STÍN V ZAHRADĚ A VÝBĚR KVĚTIN 2/II

Ne každá zahrada je plná slunce. Přesto se ani na severní straně domu či pod stromy nemusíme vzdát krásy kvetoucích trvalek. Stačí jen zasadit vhodné stínomilné kultivary. Kvetou sice o něco menšími květy než trvalky rostoucí na slunci, ale zato nám nabídnou záplavu dekorativních zelených či panašovaných listů.

Stín a květiny, které ho zvládnou

Hosta, náprstník, čistec

Hosta nebo také funkie či bohyška (Hosta) – vykouzlí na naší zahrádce krásná zátiší, vyplní i stinnější kouty. A přitom je to rostlina bez velkých nároků, roste na jednom místě několik let. Její listy v nejrůznějších odstínech a zdobené panašováním jsou pastvou pro oči od jara do zimy. Některé druhy také velmi pěkně kvetou – květní stvoly se objevují v období od května až do září. Nejčastěji v barvě fialové, lila a bílé, jednotlivé zvonkovité květy jsou uspořádány v hroznu. Hosta vyžaduje polostín, na plném slunečním úpalu se jí nikdy nebude dařit. Rostliny preferují dobře zavlažené půdy, pokud je ale splněna podmínka polostinného stanoviště, vypořádají se po nějakou dobu i se suchem.

Náprstník (Digitalis) je rozšířen po celé Evropě, v severní Africe i v Asii. Na zahradě se stává jednou z nejatraktivnějších květin. Je oslnivě krásný a svou úctyhodnou výškou i krásnými zvonkovitými květy na dlouhém stvolu zaujme pozornost každého příchozího. Bylo z něj vyšlechtěno mnoho odrůd a forem. České jméno je odvozeno podle podoby květů s náprstkem, latinské jméno zase vzniklo od slova digitus = prst. Náprstníku vyhovuje polostinné stanoviště, potřebuje propustnou půdu. Dvouleté i vytrvalé druhy se snadno množí semenem. Víceleté můžeme množit i dělením trsů.

Čistec vlnatý (Stachys byzantina) je suchomilná trvalka. Vytváří hustý porost silně plstnatých šedo zelených listů na dotek velmi hebkých, říká se mu proto zaječí uši. Od června až do srpna vykvétá na vysokých stoncích množství drobných fialkových květů. Čistec můžeme vysadit ve větším počtu k souvislému pokrytí půdy, protože se rychle rozrůstá, dobře vypadá v kombinaci se zelenolistými skalničkami.

Čemeřice, hortenzie, pomněnka

Koncem zimy až do brzkého jara kvete zajímavá rostlina čemeřice (Helleborus). Různé odrůdy nabízejí řadu barev květů od bílé až po černou. Její něžné květy jsou zajímavé tím, že vykvetou dokonce i pod sněhem, pokud se v zimě jen trochu oteplí, jakmile se zase ochladí, květy se schoulí a čekají na další vlnu tepla. Také proto se čemeřici říká královna zimní zahrady či vánoční růže. Pěstování čemeřice vyžaduje pečlivý výběr stanoviště – je to trvalka nenáročná, ale nemá v lásce slunce, proto se jí zavděčíme místem v polostínu až ve stínu (blízko zdi, pod listnatými dřevinami…).

Do polostínu se hodí i nenáročný dekorativní keř s nádhernými květy a krásnými barevnými odstíny od bílé, nazelenalé růžové i modravé – hortenzie (Hydrangea). Je odolná vůči chorobám i vůči většině chorob a škůdců. Díky mnoha odrůdám si můžeme vybrat pro naši zahradu ten pravý. Keř vysazujeme nejlépe na jaře, většina z nich nemá rádo horko a přímé slunce, vyhledáme pro ně přistíněné stanoviště, kde si pak odpočinou v odpoledním stínu. Hortenzie dávají přednost bohaté a vlhké, dobře propustné půdě.

Pomněnka (Myosotis) je vytrvalá, 20 až 60 cm vysoká bylina s bohatě větvenou a chlupatou lodyhou. Světle modré zvonkovité květy jsou něžnou ozdobou zahrádky. Volně roste v lesích, na pasekách a loukách. Existuje asi 80 druhů, poddruhů a odrůd – rostou v Evropě, Asii či na Novém Zélandu. U nás najdeme vytrvalou p. hajní (M. nemorosa) kvetoucí od května do srpna, p. lesní (M. sylvatica) kvete od května do června, anebo p. rolní (M. arvensis) s dobou květu od června do září.