ADVENT A BARBORKY ZAHRÁDKÁŘE

Dnes slavíme vánoční svátky většinou podle křesťanských tradic, ale i naši pohanští předkové netrpělivě čekali na tento čas. Vždyť 21. prosince nastává zimní slunovrat – doba, kdy se začínají dlouhé tmavé dny krátit a přibývá stále více světla. Už od pradávných dob se nejen slunovrat, ale i ostatní významné keltské svátky spojují s opětovným zrozením světla.

Staří Keltové

Keltové žili v souladu s přírodou, svá obydlí si v tomto období zdobili rostlinami. Jednalo se především o cypřiše, jalovce, túje, cedry, borovice, ale také břečťan a buxus neboli zimostráz. A v době zimního slunovratu k tomu ještě přidali jmelí a cesmína.
Všechny tyto stálezelené rostliny jsou symbolem věčnosti; jmelí ochraňuje proti zlým silám a rudé bobulky cesmíny personifikují Slunce. Jehličnany se svými jehlicemi či rostliny s trny měly navíc podle keltských obyčejů čarovnou moc ochránit příbytek před zlými úmysly a uhranutím. Zimní slunovrat je spojen s bílou, nachovou a zelenou barvou.

Advent a jeho svátky

Advent je období čtyř neděl před 25. prosincem, je časem zklidnění, rozjímání a dobročinnosti, dobou postu. Naši předkové stejně jako zahrádkáři dnes intenzivně pracovali během celého roku, aby zvládli všechny potřebné práce – proto je teď čeká zimní odpočinek, kdy nabírají síly, až se příroda opět probudí.
K významným dnům adventu patří nejen 4 neděle, ale také zajímavé svátky. S listopadem se za nás rozloučil sv. Ondřej a teď už nás čeká sv. Barbora, po ní následuje Mikuláš, a sv. Lucie.

Jak na rozkvetlé barborky

Sv. Barbora je uctívána horníky, nejznámější je její krásný chrám v Kutné Hoře. Je také patronkou dělostřelců, hasičů, hutníků, slévačů, stavebních dělníků, tesařů i pokrývačů. Podle pradávného zvyku si přineseme ze zahrádky větvičku třešně, jabloně, trnky, anebo (jak doporučují odborníci) to může být dřín, lýkovec, mandloň, zlatice…

Uříznuté větvičky by měl tzv. „přejít mráz“, aby uvolnil blokační látky v květních pupenech. Ale možná se na naši zahrádku mráz ještě nedostal – pak si musíme vzpomenout na rady našich babiček.

• Když si takové větvičky přineseme domů, uložíme je asi na 24 až 48 hodin do chladničky či mrazícího boxu.
• Pak je co nejšikměji seřízneme a na chvilku ponoříme do teplé vody (asi 60 °C).
• Poté je celé namočíme do vany, kde máme vodu teplou 40 °C a necháme je nejméně 6 hodin.
• Do vázy nalijeme vodu, přisypeme čajovou lžičku cukru a vložíme ošetřené větvičky – uložíme na světlém místě.
• Každý druhý den vodu vyměníme a vždy lehce šikmo seřízneme spodní konce větviček.
• Pokud máme doma příliš suchý vzduch, pravidelně větvičky rosíme nebo ponořujeme do vody, aby pupeny nezaschly.

Adventní věnec

Advent je vymezen 4 nedělemi (první z nich může být v rozmezí od 27. listopadu do 3. prosince a poslední vždy předchází Slavnosti narození Páně (tedy 25. 12.). Navazuje na něj doba vánoční, která začíná po západu slunce štědrého večera.
Tradice adventního věnce vznikla teprve v 19. století. A protože se ujala, rádi si jej připravujeme i v dnešní době.
Korpus věnce je omotán větvičkami jehličnanů a má 4 fialové svíce, které rozsvěcujeme postupně vždy další adventní neděli. První je svíce proroků a naděje, druhá je betlémská, třetí je svíce pastýřská a čtvrtá andělská – ta představuje mír a lásku.