ROSTLINA MĚSÍCE – VŘESOVEC ČERVENÝ

Ozdobou zimních zahrad jsou bezesporu vřesy a vřesovce. Vysadíme-li si je na naši zahrádku, budeme se z nich radovat téměř po celý rok. Jejich pěstování není náročné, docela snadno se rozrůstají a vytváří zajímavý koberec, který během chladných podzimních a zimních měsíců krásně kvete. 

Vřesovec červený okrasa zimní zahrady

Rostlinou měsíce ledna je vřesovec červený (Erica carnea – dnes je označován jako – Erica herbaceae). Je obdivovanou ozdobou zimní zahrady. Patří k několika málo rostlinám, které ji mohou svými drobnými květy oživit i v mrazivých dnech. Květy jsou sice jen malé (pouze 2 až 4 mm), ale je jich velké množství, takže nás barevný kobereček upoutá už z dálky.

Vřesovec červený je stálezelený plazivý a bohatě se rozvětvující zakrslý keřík, který dorůstá do výšky cca 25 cm. Jeho tenké větvičky mají světle hnědou kůru a rozrůstají se do všech stran. Drobné (asi 8 mm) lístečky protáhlé do špičky mají hladký a lesklý povrch. Jeho hustá hroznovitá květenství vytvářejí nádherné jakoby načechrané polštáře.
Keřík většinou kvete od března do června, ale ve vhodných polohách se květy objevují již během prosince a ledna.

Výskyt vřesovce

Dekorativní a vytrvalé kvetení řadí tento vřesovec mezi oblíbené zakrslé keříky, které právem vábí naši pozornost. Vřesovec červený roste na skalnatých místech, většinou na slunných polohách s vápenitou půdou. Najdeme ho nejen v Alpách, ale i v jižní části střední Evropy, středního Německa a odtud směrem na východ k Rakousku. Doma je také částečně ve střední Itálii a Makedonii. V České republice roste například u Mariánských Lázní, u Znojma ….

Jak pěstovat vřesovec

Vřesovec nám bude vděčný za slunné stanoviště s kyselou půdou. Optimální substrát mu připravíme z rašeliny, do které přimícháme písek.
Hezky se bude vyjímat na skalkách a v blízkosti ostatních vřesovců nebo vřesů. Můžeme jej využít jako rostlinu půdopokryvnou. Dobře vypadá společná výsadba před skupinkami jehličnanů či stálezelených listnatých dřevin (například rododendronů či azalek).
Přestože je vřesovec otužilý a mrazuvzdorný, pro začátek bude lepší poskytnout mu přece jen zimní ochranu a obložit ho například větvičkami chvojí, aby ho chránily před holomrazy.
Po odkvětu můžeme keříky mírně sestřihnout – dosáhneme tak kompaktního tvaru.
Zálivka – by měla být během léta střídmá. Příliš velká by totiž mohla keříkům uškodit, protože vřesovce jsou náchylné na kořenovou hnilobu (ta se šíří právě ve vlhkém a teplém prostředí). Vřesovec si také můžeme rozmnožit – nejlépe vrcholovými řízky (délka asi 7 až 8 cm), které si odebereme koncem léta.

Vřesovec červený se také hodí do truhlíků a misek, protože vytváří krásné teplé kompozice. Pro doplnění se hodí například drátovec, starček…