ŠATER… NĚŽNÝ NEVĚSTIN ZÁVOJ

Šater asi nejčastěji vídáme jako něžnou součást aranžovaných kytic. Stejně křehce však působí tato rostlinka i na záhonech mezi trvalkami, na zídce či na skalce. Vysoké druhy nechyběly na zahrádkách našich babiček, ale naštěstí se staly hitem posledních let.

Šater – nevěstin závoj

Šatner latnatý (Gypsophila paniculata) je vytrvalá rostlina teplých a suchých míst – původně pochází z jihovýchodní části Střední Evropy; roste na Balkánu, ve východní Evropě, v Asii, ale i dál až na Novém Zélandu, Austrálii či Severní Americe. U nás ji volně najdeme jen na jižní a jihovýchodní Moravě (do nadmořské výšky 250 m).
Možná ho známe spíše pod běžněji užívaným jménem – nevěstin závoj (podoba s krajkovím svatebního závoje). V Anglii má poetický název „Baby´s Breath“ (dech děťátka). Latinský název je odvozen od gypsos (vápno) a phile (přítelkyně).

Může být nizoučký nebo dosáhnout výšky až 1 metr. Stejně dlouhý bývá také jeho tmavý černohnědý kořen (ten se dokonce v minulosti používal v léčitelství jako antikoncepce).
Šater tvoří kompaktní trs mnohonásobně větvených žlutozelených, světle hnědých či červenavých hustě olistěných lodyh. Na nich rostou čárkovité či úzce kopinaté listy (spodní listy již během kvetení usychají) a drobné bílé kvítky, které vytvářejí nezaměnitelný vzhled této rostliny.

Pěstujeme závoj nevěstin

V zahrádkách se šater uplatní na skalce i na zídce, mezi trvalkami na záhonech či na jejich okrajích. Daří se mu i v nádobách.
Pěstujeme jej hlavně pro jeho něžné vzhled a vysokou trvanlivost – používá se jako dekorace při aranžování čerstvých nebo suchých květin. Na skalku dáváme většinou nízké formy (výška kolem 20 cm) této rostlinky. Např. skalničku (Gypsophila repens) najdeme v několika zajímavých kultivarech – všechny vytvářejí koberečky poseté tisíci drobných kvítků.

Kvete v letních měsících, má rád místo na slunci a chráněné před větrem. Vyhovují mu obyčejné hlinitopísčité až kamenité propustné půdy – preferuje vápenitou. Zálivka – pro vyšší druhy postačuje střední, nižší odrůdy snesou i letní sucho.
Je to rostlina mrazuvzdorná, každým rokem se rozrůstá a vytváří větší a bohatší barevné koberce. Zajímavého efektu dosáhneme výsadbou více kusů.

Rozmnožování

Šater latnatý patří mezi tzv. stepní běžce. (Tak se označují stepní rostliny se zvláštním způsobem rozmnožování, o které se stará vítr. Suché uvolněné nadzemní části rostliny vítr odnáší daleko od původního místa a semena se dostávají do širokého okolí.)

Rostliny množíme ze semen (výsev letničkových druhů v březnu do truhlíku), trvalkové vysazujeme od dubna do června, anebo je množíme předjarním rozdělením trsů statných rostlin. Je také možné koupit předpěstované rostlinky v zahradnictví.