ŠKORNICE JE KRÁLOVNOU STÍNU

I stín či polostín může být pro některé rostliny důležitým požadavkem, aby dobře rostly a kvetly. Hledáme-li trvalku, které nebude občas vadit sucho ani stín pod dřevinami – pak se zajisté rozhodneme pro krásnou šeptající škornici. I když zatím se s ní příliš často na zahrádkách nesetkáváme.

Škornice je vděčná trvalka

Škornice (Epimedium) je vděčná velkokvětá trvalka z mírného podnebního pásmu. Pochází z východní Asie (Čína, Japonsko, Korea), kde roste v přírodě jako podrost listnatých lesů. A je tam pěstována s úctou, protože si obyvatelé cení nejen jejího vzhledu, ale i léčivých účinků. Vyskytuje se také na jihu Evropy a v severní Africe.

Přestože obsahuje víc než padesát druhů (a stále se objevují nové), roste u nás v České republice volně jen jediný druh – škornice alpská. V zahrádkách se pěstuje jako okrasná rostlina. Ale přestože jsou škornice krásné, a přestože nevyžadují ani naši velkou péči, zdá se, že je mnozí zahrádkáři dosud neznají.

Jedná se o celkem rozsáhlý rod, který nás udivuje neobvyklými zajímavými květy a nízkými nároky na pěstování. A téměř všechny druhy mají léčivé vlastnosti.
Škornice je vytrvalá bylina se stálezelenými nebo opadavými listy – při rašení mají bronzový nebo mramorový nádech, na podzim žloutnou a u některých kultivarů červenají a mívají tvar srdce. Někdy jsou listy kožovité s ostnitým okrajem a špičatým vrcholem. Vyrůstají v trsech nebo z podzemních rozvětvených oddenků spolu s nižšími stonky s květenstvím. Díky zajímavým listům i květům se tyto rostliny stávají atraktivní ozdobou zahrady po celý rok.

Jak na pěstování

Škornici můžeme vysadit jako podrost stromů, do skalky i do trvalkových záhonů, dobře se vyjímá i ve větší nádobě – vhodná jsou kamenná koryta. Snadno se díky svým kořenům a podzemním oddenkům rozrůstají do okolí. Oddenkaté se rozpínají mnohem více, takže mohou během několika let vytvořit rozsáhlý půdní porost. Díky tomu se mohou stát v některých místech i náhradou trávníku. V záhonech trvalkových vytvářejí pěkné kombinace s bohyškou (Hosta), dlužichou (Heuchera) a s různými druhy kapradin. Vytvářejí krásný podrost azalkám (Azalea) či pěnišníkům (Rhododendron).

Stanoviště: Škornici se bude dařit na stinném či polostinném stanovišti. Můžeme ji vysadit do trvalkových záhonů i pod dřeviny (ty jí poskytnou žádaný stín a také ji ochrání před studeným větrem). Brzy se tu rozroste jako půdopokryvná rostlina.
Půda: Měla by být humózní, která udrží mírnou vlhkost.
Zálivka a hnojení: Krátké sucho jim však neublíží, stejně jako obsah živin v půdě – takže si nemusíme dělat starosti ani se zálivkou ani s hnojením. Zaléváme po výsadbě – s nedostatkem vody si poradí, když jsou dobře zakořeněné.
Přezimování: Je to rostlina sice odolná, ale při dlouhotrvajících mrazech jí raději poskytneme ochranu mulčováním. Také pozdní jarní mrazíky, by mohly ublížit mladým rašícím lístkům.
Střih: Škornici prospěje na vzhledu, pokud jí na přelomu jar a léta ostříháme staré listy (ještě před rašením nových).
Množení: Můžeme zkusit semena, ale nejjednodušší je množení dělením trsu, případně odrýpnutím oddenkatých rostlin, a to po odkvětu nebo na podzim.