ŠRUCHA – ZELENINA, OKRASA I PLEVEL

“Jak se zbavit plevelu, kterému se říká portulaka nebo také šrucha” … ptá se dlouholetá čtenářka Zahrádkářova roku. A jiný dotaz naopak: “Slyšela jsem, že šrucha je velmi chutná a zdravá jedlá zelenina, je to pravda?” Jak je to tedy s tou šruchou: plevel, zelenina, okrasa nebo snad léčivka?

Šrucha nebo portulák

Šrucha zeleninová či šrucha obecná nebo se jí také říká portulák (Portulaca oleracea) je nižší jednoletá bylina a je známá už od starověku. Římský filosof Gaius Plinius (autor nejvýznamnější přírodovědné encyklopedie starého Říma Naruralis historia) dokonce doporučoval nosit šruchu při sobě jako amulet proti zlu.
Šrucha roste téměř po celém světě (v Africe, Asii, Austrálii, Americe i v Evropě). Může dosahovat velikosti až 40 centimetrů. Její plazivé masité stonky jsou načervenalé barvy, hladké listy jsou masité a drobné žluté květy – se objevují při větších deštích kdykoliv během roku. Šrucha je velmi skromná, nevadí jí ani chudá půda ani sucho.

Tradiční čínská medicína i naše lidová

Šrucha obsahuje omega 3 mastné kyseliny, vápenité soli, kyselinu citronovou, jablečnou, glutamátovou. Dále tu najdeme niacin, glukózu, fruktózu i sacharózu…Má vysoký obsah minerálů a vody.

Šrucha obecná má léčivé účinky, bývala proto využívána v naší lidové medicíně, ale je i součástí tradiční čínské medicíny. A „starý“ Hippokrates doporučoval portulák na ženské potíže, hemeroidy, rány, zimnici a problémy se žaludkem.

Je také tradičním prostředkem proti kašli a otokům dásní, užívá se i při krevních poruchách. Listy se zevně využívají při popáleninách, vředech i špatně hojících se ranách, pomáhají při hmyzím kousnutí (a prý i při hadím uštknutí). Podávají se při průjmech i hemoroidech a také při vnitřním krvácení. Pozor nesmí se užívat v těhotenství a jíst by ji neměli ani lidé se zažívacími problémy.

Využití v kuchyni

Tuto chutnou zeleninku si můžeme vypěstovat ze semínek (koupíme je v obchodech se zahradnickými potřebami). Pěstování je nenáročné: vyséváme je od konce května až do srpna – postačí, když rostlině dopřejeme dostatek světla a zhruba po 6 týdnech si můžeme na čerstvých lístcích pochutnávat. Rostlinu není třeba vůbec přihnojovat a můžete ji také pěstovat v nádobě na okně i během zimních měsíců.

Jedlé jsou stonky, listy i poupata květů šruchy. Díky své mírně slané a jemně kyselé chuti se využívá nejen v evropských kuchyních.
Šrucha se přidává do salátů i do polévek a omáček, podává se k masu, chutná i na chlebu s máslem, připravuje se z ní například špenát.

Šrucha jako odolný plevel

Kdo má zahrádku s písečnou půdou v teplé oblasti, většinou bude svádět boj s plevelem, kterým je právě šrucha obecná. Někdy se nám zdá nezničitelná – odolává suchu a pokud ji sice vytrhneme, ale necháme ležet, docela klidně zapustí znovu kořeny. Potřebuje světlo, a proto ji často najdeme na záhonech, kde pěstujeme plodiny v širších sponech.
Je pravda, že nesnáší mráz, ale pokud rostlinky nezlikvidujeme před vytvořením semen – můžeme si být jisti, že se v příštím roce znovu objeví.

Pěstujeme okrasnou šruchu

Pěstujeme ji můžeme na záhonu, ve skalce nebo třeba v truhlíku či jiné větší nádobě na balkóně. Jedná o okrasnou portulaku velkokvětou (Portulaca grandiflora), což je poléhavá bohatě kvetoucí letnička, která nás upoutá pestrou paletou miskovitých květin (jednoduchých i plných), v nejrůznějších barvách (od bílé až po sytě červenou). Nejvíce kvetou během suchého léta (ráno se jejich květy otevírají, večer zase zavírají).
Šruchám se daří na plném slunci, v dobře propustné, ale chudé spíše písečné půdě a potřebují pravidelný přísun živin. Protože mají dužnaté stonky i listy, rostliny klidně přežijí několik dní bez vody – naopak však nesnášejí přemokření.