VŘESOVIŠTĚ – VYBÍRÁME VHODNÉ ROSTLINY

Pokud jsme si založili vřesoviště, určitě se stalo jednou z nejkrásnějších částí naší zahrady. A jestliže jsme dobře plánovali, pak se z barev jeho rostlin budeme těšit nejen nyní na jaře, ale i v dalších obdobích – tedy po celou vegetační dobu. Dole – ukázky příroních vřesovišť.

Podmínky vhodné pro vřesoviště

Vřesoviště, to neznamená jenom vřes či vřesovec. Protože na vřesoviště vysazujeme rostliny, které většinou milují kyselou půdu (s výjimkou těch kvetoucích v zimě), je třeba ji pro ně také připravit. To znamená rašelinový substrát s kyselou půdní reakcí, který bude dostatečně zásobován vláhou. Pokud bychom je totiž dali do půdy zásadité, rostliny by zežloutly a zahynuly.
Většina těchto tzv. „kyselomilných“ potřebuje chráněnou slunečnou polohu, ale některé z nicz také polostín, ten jim zajistíme zasazením vřesoviště do blízkosti větších dřevin.

Vybíráme vhodné rostliny

Vřesoviště, to neznamená jenom vřes či vřesovec. Ke známých vřesovištním rostlinám, které potřebují kyselou půdu patří například: Rododendron – pěnišník (Rhododendron) – či azalka (Azalea) také patří do vřesovcovitých. Jsou to většinou keře nebo menší stromy s nápadně velkými omamně vonícími květy, které kvetou už od začátku jara až do poloviny léta v mnoha krásných barevných odstínech. Většinou jsou stálezelené, ale mohou být i opadavé.

Také vřesy (Calluna) a vřesovce (Erica) vytvářejí pestrobarevné plochy na vřesovištích. Doplňujeme je většinou vytrvalým hvozdíkem kropenatým (Dianthus deltoides), aromatickou mateřídouškou (Thymus) z čeledi hluchavkovitých, nebo také oblíbenými rozchodníky (Sedum), které se dobře vyjímají na okrajích vřesovišť.
Hodí se sem i tiché okrasné trávy jako třeba metlice (Deschampsia), nebo dochan (Pennisetum) s mimořádně dekorativními bílými květy s hnědým nádechem. Zkusit můžeme i oves (Avena) – je to jedna z nejkrásnějších travin pro vřesoviště, stepní partie i pro volné skupiny a dokáže se uplatnit i jako menší solitéra. Navíc oživí každé vřesoviště, když už ty nejznámější rostliny odkvetly a vřesy ještě kvést nezačaly.
Na doplnění vřesoviště můžeme použít i čilimník (Cytisus) kvetoucí od brzkého jara podobně jako zlatice (Forsythia) z čeledi olivovníkovitých, nebo třeba kalina (Viburnum)…

K vřesovišti patří vyšší dřeviny i nízké rostlinky

A aby vřesoviště nepůsobilo fádně, začleníme i několik vyšších dřevin. Plochu krásně doplňují a také zajímavě rozčleňují další společníci: jalovce (Juniperus), spolu s převislými břízami (Betula pendula), nenáročnými nízkými borovicemi (Pinus) a smrky (Picea)… Velmi podobné požadavky mají i další dřeviny – i ony dovedou zkrášlit vřesoviště ve stínu. Může to být třeba pieris (Pieris japonica) se zajímavými květy podobnými konvalinkám a mladými listy zeleno oranžového zbarvení či voňavá skimie (Skimmia japonica).
Vřesoviště svým vzhledem oživí mahonie (Mahonia aquifolium), cesmína (Ilex aquifolium) či vavřín (Prunus laurocerasus).
Vhodným doplňkem bývá i všeobecně známý nenáročný břečťan (Hedera). Mezi rostlinami rychle vyplní volný prostor například okrasná hluchavka (Lamium maculatum) nebo plicník (Pulmonaria saccharata) s fialovomodrými květy…