LETOS MŮŽEME VYZKOUŠET I MELOUNY

Vodní melouny se k nám dovážejí hlavně z jižních středomořských oblastí Evropy (Řecko, Španělsko, Kypr), ale také třeba z Izraele či Jižní AMeriky. Proč bychom si ho však nemohli zkusit vypěstovat na své zahrádce sami? Stačí, když mu připravíme vhodné podmínky…

Šťavnatý meloun – co o něm víme?

Je meloun ovoce nebo zelenina?
Je sladký a připravujeme z něj ovocné saláty, zdálo by se, že patří mezi ovoce. Není to však pravda. Protože patří do čeledi tykvovitých – řadí se tedy mezi zeleninu.
Obsahuje meloun kromě vody i jiné důležité látky?
Podle výzkumů posledních let se potvrdilo, že meloun sice obsahuje až 90 % vody, ale kromě toho také hodně vitamínů (C, A, B, P…), minerálních prvků (např. železo, vápník, zinek, jód, hořčík, selen…) a dalších zdraví prospěšných látek, mimo jiné i kyselinu listovou, jablečnou a citronovou. A pozor meloun, jak se ukázalo, je vynikající přírodní viagrou.
Čím jsou melouny prospěšné?
Jedná se o potravinu nízkokalorickou. Jsou močopudné – pomáhají při léčbě ledvinových kamenů, stimulují krevní oběh, podporují činnost trávicího traktu, uklidňují, působí antioxidačně.

Jak poznáme zralý plod?
Melouny se sklízí na konci léta. Jeho zralost poznáme podle zasychající stopky u plodu. Při poklepu zní lehce dutě. Ozývá-li se nám silně dutý zvuk – je zřejmě meloun už přezrálý.
Jak dlouho můžeme meloun skladovat?
Celé neporušené plody se mohou skladovat i několik týdnů, ale pozor stále ještě během této doby dozrávají a mohou měnit chuť. Jakmile je však slupka porušena, dochází většinou k rychlému znehodnocení dužiny.
Jak velký může být meloun?
Nejtěžší známý meloun prý vážil 159 kg, ale ke konzumaci jsou nejlepší plody s hmotností okolo 2 kilogramů.

Druhy melounů

Na světě existuje mnoho druhů melounů – mají různé barvy i tvary. Rozdělují se však do 2 hlavních skupin:
Meloun vodní (Citrullus lanatus) je jednoletá rostlina s poléhavou případně popínavou lodyhou, velkými žlutými květy a kulovitými nebo šišatými plody. Pod zelenou „slupkou“ se světlými a tmavými pruhy má červenou, šťavnatou dužinu sladké chuti a spoustu drobných semínek. Je však možné koupit i odrůdy s dužinou žlutou. Jeho botanický název je lubenice obecná.
Meloun cukrový (Cucumis melo) je také jednoletá plodová zelenina, která se řadí spolu s okurkou do rodu Cucumis.  Pěstuje se v mnoha kultivarech a od vodního se liší jak vzhledem, tak i  velikostí a chutí. Cukrové melouny jsou menší, mají žlutou dužinu i slupku a ta má jiný povrch, než mají melouny vodní.
Ze známých kultivarů je to například: malý kulatý Ogen z Izraele, nebo Kantalup z Asie se sladkou dužinou vonící po ananasu, vonnou oranžovou dužinu a zelenobílou slupku má Charentais, Gallia pochází z Asie, jeho slupka je rozpraskaná, nebo třeba žlutý Honeydew s jemnou chutí světle zelené dužiny.

Pěstování v naší domovině

Melouny se pěstují v teplejším klimatu skoro po celém světě. I když se k nám většinou dovážejí, můžeme je pěstovat i u nás. Musíme však pro něj připravit vhodné podmínky na naší zahrádce, ve skleníku, pařeništi. Samotný meloun vzniká po opylení z květu, k mateřské rostlině je přichycen silným stonkem. Jeho vegetační doba trvá dlouho – až kolem 100 dní.
Nesmíme zapomenout, že: Meloun má rád vysokou teplotu během dne (až kolem 26 °C) – nesnáší kolísání teplot, stejně jako velké a dlouhodobé srážky a ublížit mu mohou i silné větry. Potřebuje humózní půdu dobře zásobenou živinami.