Kapradiny jsou rozšířeny téměř po celém světě. Jen u nás roste více než 40 druhů těchto archaických prvohorních rostlin. Poslední dobou se opět staly módními a stále častěji se pěstují na zahrádkách, v parcích, na skalkách i v interiérech.
Kapradiny a na co nezapomenout
Mezi kapradinami najdeme druhy, které potřebují slunné a sušší stanoviště, ale i další druhy, jimž se daří v polostínu nebo ve stínu, a jiné zase potřebují vlhká místa u vodních ploch. Efektně se vyjímají poblíž listnatých či jehličnatých dřevin, ale také zajímavě působí společně s výsadbou okrasných travin. Na zahradě se snažíme vybrat jim místo, které připomíná jejich přirozené původní prostředí.
Předpokladem úspěšného pěstování a růstu kapradin je také hnojení. Pravda – v lese rostoucí kapradí nikdo nehnojí, a přece dobře roste … na zahrádce je však třeba cca jednou za dva měsíce pohnojit je kompostem či minerálními hnojivy. Přestože to nevypadá pravděpodobně, musíme myslet i na přezimování. Týká se to jen některých druhů, jimž neprospívá časté střídání teplot. Proto je před zimou obložíme chvojím či chráníme plastovým krytem a také zastíníme proti sluníčku.
Kontrolujeme zdraví našich kapradin
Prosperující kapradiny dobře rostou a mají sytě zelenou barvu, jestliže jim však něco chybí, prozradí to jejich vzhled.
1) Bledé a jakoby popálené listy způsobují ostré sluneční paprsky – rostlinu musíme zastínit.
2) Hnědé skvrny, žloutnutí i opadávání – jsou většinou příznaky pokojových kapradin – bývají následkem příliš suchého vzduchu. Kapradiny musíme rosit.
3) Pobledlé až průsvitné listy znamenají nedostatek živin – dodáme hnojivo.
4) Listy vadnou a uhnívají – pravděpodobně se jedná o přemokření křenů. Omezíme zálivku a uděláme lepší drenáž.
5) Na kapradinách se objevili plži, mšice nebo housenky – je třeba použít chemický postřik.
Vybíráme vhodné kapradiny
Přestože na světě existuje cca 10 tisíc druhů kapradin, pro pěstování jsou vhodné jen stovky. A jen některé z nich mohou růst v našich podmínkách. Co můžeme kapradinám nabídnout? Vytápěný skleník, zimní zahradu, panelový byt, zahrádku v horské oblasti či poblíž vodního toku… Vybíráme tedy hlavně podle našich podmínek … například:
Jemností a lehostí vyniká kapradina štětinatá (Polystychum setiferum).
Pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris) s velkými mečovitými listy může dorůst i přes mer.
Netík (Adiantum Pedatum) vytváří husté trsy, které se plazí do stran.
Menším druhem kapradiny je sleziník (Aslplenium scolopendriumo) – říká se mu také jelení jazyk.
Žebrovice různolistá (Blechnum spicant) je nižší (cca 20 cm) stálezelená kapradina s dvěma typy odlišně vypadajících listů; vyžaduje vlhčí jílovitou půdu.
K velkým druhům (často i více než metr vysokým) patří podezřeň královská (Osmunda regalis).
Ze středně vysokých je to např. onoklea citlivá (Onoclea sensibilis), která pochází ze Severní Ameriky.
Jemný a dekorativní druh s výškou 10 až 40 cm je puchýřník křehký (Cystopteris fragilis), vhodný pro vlhčí skalní štěrbiny a sutě.