JAK CHŘEST PĚSTOVAT

Chřest se pěstuje jako zelenina a také jako rostlina okrasná. Má nejen znamenitou chuť, ale také díky mnohým obsahovým látkám léčivé účinky a v kuchyni široké možnosti využití. I když pěstování chřestu není zrovna nejjednodušší, lze jej přece jen zvládnout. S chřestem se setkáváme ve třech různých podobách, liší se od sebe zbarvením.

Jak pěstovat chřest – příprava

Chřest zvládne růst na jednom stejném stanovišti celou dekádu, a i když nevyžaduje mnoho pozornosti, přináší bohatou úrodu. Bez ohledu na to, kde budeme chřest pěstovat, důležitá je příprava. A ta už začíná rok před samotnou výsadbou.

Stanoviště a předpěstování

Napřed musíme založit vhodné stanoviště – tak zvané „chřestiště“.
Ale ještě dřív, než s ním začneme, si musíme předpěstovat sadbu. Osivo je totiž třeba vysít o rok dříve: do pařeniště – v době od konce března do začátku dubna, nebo případně přímo do půdy – koncem dubna.
V dalších letech nás čeká důležité hnojení, prevence chorob, přihrnování půdy (v případě bílých výhonků) a také opatrný sběr. Se sklizní můžeme počítat až ve třetím roce pěstování.

Semínka dáváme do zakořeňovačů vždy po jednom do hloubky asi 2 cm. (Můžeme je nechat předklíčit asi 3 až 5 denním namáčením v teplé vodě.) Dobře zalijeme, přihrneme zeminou nebo zakryjeme černou fólií, protože semena chřestu klíčí ve tmě. První rostlinky vzejdou už za měsíc.
Sazeničky musíme pravidelně zavlažovat a až do začátku léta i mírně přihnojovat.

Výsadba

Když sadba dosáhne 30 cm výšky, vysadíme ji (v červenci nebo srpnu) do hloubky asi 18 až 20 cm (na vzdálenost 30 cm) na trvalé předem připravené stanoviště.
Půda má být jemná: hlinitá nebo hlinito písčitá – začátkem podzimu jsme ji zryli až do 90 cm a zapracovali do ní chlévský hnůj, draselnou sůl a síran amonný.
Pokud je teplé a suché počasí, bohatě zaléváme (obzvlášť v písčité půdě). Postupně porost přihrnujeme vrstvou jemné půdy a odplevelujeme. Chřestu v létě prospívá i přihnojení kompostem, minerálním hnojivem (s obsahem dusíku, hořčíku, síry).

Bílý nebo zelený anebo fialový?

Každá ze tří podob chřestu se liší zbarvením, ale pořád je to (navzdory barevnému rozdílu) ten náš jeden chřest. Odlišnosti tedy nespočívají v druhu, ale ve způsobu pěstování – právě na něm závisí, jakou barvu bude chřest mít.
Zelený chřest: Zelená je nejpřirozenější barvou chřestu. Tu však má jen chřest, který se pěstuje venku na zahradě nebo na poli.
Bílý chřest: Získáme jej pěstováním ve skleníku nebo na místě dobře přikrytém fólií.
Fialový chřest: Fialový se může stát velmi rychle z chřestu bílého. Není nic jednoduššího – stačí, budeme-li je pěstovat na přímém slunci (případně pod umělým osvětlením). Světlo jej totiž  zabarví do fialova.