ZVONKY A ZVONEČKY

Zvonky mají sice svůj původní domov v jižní Evropě, ale rod zahrnuje stovky druhů, některé jsou rozšířeny v mírném podnebném pásu severní polokoule a přesahují dokonce i do tropů a subtropů. Mnoho druhů se stalo oblíbenou okrasnou rostlinou i v našich zahrádkách.

Campanula

Zvonek (Campanula) je rozsáhlý rod rostlin zvonkovitých – jsou to vytrvalé nebo i jednoleté či dvouleté byliny, které mohou dosahovat výšky od 5 cm až do 2 metrů. Mají jednoduché listy a nádherné zvonkovitými až nálevkovitými květy v modravých barvách. Bývají velké 2 až 5 cm, ale mohou být i větší. Jejich plodem je tobolka.
Mnoho druhů se pěstuje jako okrasné rostliny v zahradách. Zvonky nejsou nijak náročné, nevyžadují velkou péči, a přesto pravidelně kvetou – od května do srpna (v závislosti na odrůdě).

Zástupci široké škály zvonků

Rod zvonků je skutečně velmi bohatý, zde je jen několik zástupců:

Zvonek bělokvětý (Campanula lactiflora) patří k nenáročným trvalkám s výškou od 60 do 90 cm. Svá hustá květenství modrých, fialových či růžových zvonků nabízí v červnu a červenci. Vyhovuje mu polostín a vlhčí zem. Nejlépe se hodí do smíšených trvalkových záhonů.
Zvonek broskvolistý (C. persicifolia) je u nás rozšířen zejména v teplejších oblastech, patří k nejkrásnějším lučním květinám. Nejčastěji vykvétá spolu s kopretinami a kohoutkem lučním. V zahradách nachází uplatnění jako klasická trvalka do záhonu. Vyniká ve skupinkách po 3 až 5 spolu s jinými trvalkami stejně vysokými; například šalvěj hajní, flox metlinatý či kopretina. Zvonek prostřední (Campanula medium) je nádherná dvouletá 70 cm vysoká rostlina. Její zvonky jsou bílé, růžové nebo modrofialové. Kvete v červnu a červenci. Aby dobře přezimovaly, musí vytvořit silné nadzemní růžice.
Zvonek stejnolistý (Campanula isophylla) – známý jako ženich (modře kvetoucí) a nevěsta (bílá forma) patří k oblíbeným pokojovým rostlinám. Bude se jim dobře dařit na světlém chladnějším stanovišti (ideální je prostor mezi okny). V létě je nutné chránit je před úpalem. Jednou za čas můžeme rostliny „zmladit“ nízkým sestřihem. Pak velmi dobře a rychle obrazí.

Vybíráme do skalek

Zvonek dalmatský (Campanula portenschlagiana) dorůstá do výšky jen cca 20 cm, vytváří bohaté trsy poléhavých stonků – kvete od července až do začátku září.
Zvonek černavý (Campanula pulla) je také nízký 10 cm, kvete v červnu a červenci tmavšími fialovými barvami.
Zvonek karpatský (Campanula carpatica) bývá vysoký 10 až 20 cm, rychle vytváří půdopokryvné koberce a jeho velké květy mají barvu modrou, fialovou, růžovou nebo bílou.
Zvonek maličký (Campanula cochleariifolia) je opravdu velmi drobný ale zato se rychle rozrůstá. Dosahuje maximálně 10 cm a jeho modré květy zdobí rostlinu od června do září.
Zvonek Poscharkův (Campanula poscharskyana) se také rychle rozrůstá, kvete od června až do září poněkud špičatými kvítky ve světle modré nebo světle fialové barvě.

Co požadují skalkové druhy

Skalkové druhy zvonečků rostou nejlépe v propustné půdě a stanoviště jim vybereme spíše přistíněné. Ideální je pro ně skalka vápencová či břidlicová, nebo také zídka či koryto. Nadměrná vlhkost v zimní půdě by mohla skalničkové zvonečky poškodit víc než mráz. Při déle trvajících mrazech rostlinky chráníme třeba skleněnými tabulkami. Skalkové zvonky se nejlépe množí na jaře vegetativně, dělením trsů.