Růže byla vždy královnou zahrad. Odedávna oblíbená a obdivovaná. Nejprve v královských, potom v klášterních a menších rodinných zahrádkách. Její neuvěřitelné kouzlo spočívá v tom, že ačkoli se jedná o dřevinu, má překrásné květy. Velkým květem, jeho barvami, příjemnou vůní, bohatstvím květenství na dřevitých výhoncích, červenými plody(šípky) i ostny zaujaly člověka už v antice.
Letní péče o růže
Pokud jsme okolí kořenů dobře mulčovali, nebudeme mít práci s okopáváním a odplevelováním. Jinak musíme růže pravidelně okopávat a odstraňovat plevel, protože odebírá růžím vláhu i živiny. Důležité je i pravidelné zavlažování, hlavně u nově vysazených rostlin. Starší rostliny potřebují zalévat zvlášť během suchých horkých dnů. Měli bychom také odstraňovat odkvetlé květy a suché zažloutlé listy, předcházíme tím možným houbovým onemocněním (nejčastěji to bývá padlí či černá skvrnitost), nebo živočišným škůdcům (mšice).
Pokud jsou již naše růže napadeny můžeme použít chemické přípravky nebo rostlinné výluhy (z vratiče, přesličky…). Jako prevenci je vhodné vysazovat růže například s levandulí.
Řez růží
Chceme-li, aby růže dobře rostly a kvetly, nesmíme zapomenout na řez.
První řez provádíme hned při výsadbě, kdy jemně zkrátíme kořeny i nadzemní část.
Na jaře – koncem března odstraníme hlavně suché nemocné a poškozené výhony starších růží.
Velkokvěté růže řežeme na 2 až 4 očka, floribundy na 5 až 7 oček.
U stromečkových opatrně zkrátíme korunku a miniaturní růže se neřežou.
Řez u popínavých růží: zkrátíme mírně starší výhonky a odstraníme boční zahušťující. Prosvětlujeme je i po odkvětu – podle odborníků se mají nechat jen nejmladší výhonky. V případě popínavých růží jen mírně zkrátíme starší výhony a odstraníme boční, zahušťující výhony. Prosvětlit se mají i po odkvětu – doporučuje se nechat jen nejmladší výhony popínavých růží a nesmíme zapomínat ani na pravidelné odstraňování planých výhonů, které zbytečně tyto ušlechtilé rostliny vysilují.
Abychom byli s našimi růžemi spokojeni
Tajemství úspěchu spočívá v několika pravidlech, které musíme dodržet. Pěstování růží není vždy zcela jednoduché a jejich bohaté kvetení nebývá vždy jen samozřejmostí.
Stanoviště – pro růže bychom měli najít vždy slunném stanovišti – ideální je vzdušné a otevřené místo – umístění někde v rohu či zákoutí či těsně před živým plotem se raději vyhneme, protože tu hrozí zvýšené riziko vzniku houbových onemocnění. Stín jim nevyhovuje.
Půda – růžím nejvíce vyhovuje propustná hlinitopísčitá půda s dostatečnou zásobou živin. Měla by být (hlavně kolem kořenů) stále mírně vlhká, ale pozor – nesmí být promáčená. V těžké, zamokřené a písčité půdě růže dobře nerostou.
Zálivka – vláha se musí dostat do celého kořenového systému, proto růže zaléváme pomaleji a déle. (Silný proud vody a zálivka na listech růžím nevyhovuje.)
Živiny – jsou pro kvalitní květenství a množství květů růží velmi důležité – když růže vysazujeme, vyplatí se dát do výsadbové jámy již prosetý odleželý kompost. Během vegetace pak používáme na přihnojování hnojivo speciálně určené pro růže (má vyšší obsah fosforu a postupné uvolňování živin – je však také možné přihnojovat růže jednou za 6 týdnů.
Nástýlka či mulč– je prospěšná i pro růže; její okolí bychom měli nastýlat slámou, jehličím, kůrou nebo pilinami (výše vrstvy alespoň 5 cm). Jednak se v půdě udrží dostatek vláhy, ale také zachová ideální teplotu; a samozřejmě nebude se v okolí vyskytovat plevel.
-
- RŮŽE – ZÁLIVKA
-
- ROSA SCHNEEKOPPE