Túje patří mezi nejčastěji vysazované jehličnaté stromy na zahradách. Mají široké využití, ať už jako živý plot, který od sebe odděluje prostory a zajistí nám soukromí, anebo jako solitéry. A navíc: Vždycky vypadá pěkně a zajímavě.
Zerav nebo túje
Zerav (Thuja) zvaný též túje je dřevina patřící k cypřišovitým, pochází ze Severní Ameriky a západní Asie. Anglický název je „arborvitae“, což znamená „strom života“. Jedná se o stálezelený jehličnan s kuželovitým tvarem, výrazně podobný svým příbuzným cypřiškům; zahrnuje 5 druhů. Existuje velké množství vyšlechtěných odrůd, které se liší hlavně barvou, velikostí, a dokonce i způsobem využití. Pěstují se jako okrasné jehličnany, často je najdeme jako smuteční výsadbu na hřbitovech, ale výborně se hodí na živé ploty, protože dobře snáší stříhání.
Dosahuje výšky 20 až 60 metrů (někdy i více). Rostou nejčastěji na vlhkých až bažinatých lesních stanovištích. Šupinovité velmi drobné listy mají tmavozelenou barvu, zdola světlejší – vyrůstají na větvičkách ve vějířovitém tvaru. Drobné vejcovité šištice dozrávají v prvním roce. Jeho dřevo bylo cenným využitelným materiálem, pryskyřice se dříve využívala v medicíně.
Mnoho odrůd krásných tújí
Existuje mnoho vyšlechtěných odrůd… Túje – zeravy vybíráme nejen podle barvy, ale také podle typu využití, jejich tvaru a také výšky, které jsou schopny dorůst. Ze severoamerických jsou nejznámější zerav obrovský (Thuja plicata) a z. západní (T. occidentalis) a východoasijské: z. japonský (T. standishii) či z. korejský (T. koraiensis).
V našich zahradách se nejčastěji setkáme například s oblíbenou Tuja Brabant – využívá se hlavně na živé ploty. Má kuželovitou podobu koruny a může dorůst cca 5 metrů. Jeho nespornou výhodou je, že snáší i znečištěné prostředí. Pyramidální vzrůst nabízí další túje často využívaná pro živé ploty – Tuja Smaragd s krásným smaragdově zeleným vzhledem. Kromě dřevin do živých plotů či solitérních výsadeb existují i odrůdy menší až malé, které jsou vhodné pro skalky či na lemování komunikací. Jsou to např. odrůdy Danica, Tiny Tim nebo Mr. Bowling Ball.
Hnědnutí jako přirozený vývoj
Jehličí jehličnanů či větvičky tújí časem uvnitř (kolem kmene) přirozeně hnědnou (hlavně zjara po zimě), způsobuje to nedostatek světla a slunce. Je to přirozený jev (podobně jako naše šedivé vlasy). Na jaře odumřelé větvičky vytřeseme nebo jemně odstraníme rukou.
Ovšem pokud začne túje silněji prosychat, znamená to, že něco není v pořádku. Může se jednat například o nedostatek živin nebo také o jejich přebytek.
Šištičky a co s nimi
Koncem jara se na tújích tvoří malé zelené šišky (semena), na podzim zhnědnou a ztvrdnou. Je to vlastně pud sebezáchovy rostliny – znamená to, že jí něcochybí, že není spokojena (možná málo vláhy či málo živin…). Najdeme tedy příčinu (více zaléváme, dobře pohnojíme) a pak je důležité tvrdé šištičky odstranit (otrháme je) – nejlépe když jsou ještě zelené. Jinak by rostlina dávala svou energii do šištic a do požadovaného tvaru.
-
- VĚTVIČKA THUJE
-
- ZLATAVÉ ZBARVENÍ
-
- ZELENÉ ŠIŠTIČKY
Na co si dát pozor
Mladé výhonky jsou jedovaté (obsahují thujon), musíme ohlídat děti, aby je nežvýkaly. Kromě toho dáváme pozor i domácí zvířata, aby na stromky nemočila – pokud se tak stane, postižené větvičky co nejdříve odstřihneme.