ZERAV ČI TÚJE … JAK JE PĚSTOVAT

Pěstování tújí či zeravů není složité, tyto okrasné dřeviny jsou nenáročné a v zahradě jimi získáme další zajímavý rozměr. Ohromí nás svým vzhledem i tvary, které můžeme udržovat sami řezem, zajistí nám soukromí, nabídnou stín…

Rady k pěstování

Při výběru stanoviště je třeba si uvědomit, že tato „malá“ sazenice doroste po určité době do úctyhodné výšky – a potřebuje tedy ke svému růstu dostatek místa. Pokud bychom je vysadili příliš blízko sebe, dojde brzy k jejich žloutnutí, které se časem změní na hnědnutí… a nakonec by mohlo dojít i k usychání. Jedná se o zcela přirozenou reakci na stísněný prostor, nepomohou proti ní žádné postřiky ani jiné chemické prostředky.
Túje mají rády místo na slunci nebo polostín, v plném stínu rostou velmi pomalu. Vyhovuje jim kyselejší až neutrální půda, nejlépe pH 3,5 – 5,5.
Výsadbu tújí, které si přineseme ze zahradnictví v nádobách, můžeme provádět prakticky celoročně. Chceme-li však přesazovat túje, které už někde rostly v zemi, musíme si dát pozor, aby měly všechny kořeny – v opačném případě by mohlo dojít až k uhynutí rostliny.

Abychom zabránili růstu plevele kolem tújí, použijeme netkanou mulčovací textilii anebo kůru.
Prvních 30 dní od výsadby musíme túji pravidelně zalévat, hlavně v suchém horkém období.
Důležité je také hnojení. Na jaře používáme hnojiva obsahující dusík, pak ještě jednou začátkem léta (v červnu – ne později, aby zůstaly rezistentní vůči mrazu). Pokud chceme jejich mrazuvzdornost naopak posílit, použijeme hnojiva s obsahem draslíku – aplikovat by se měla v srpnu či v září.

Túje velmi dobře snáší řez, provádíme jej hlavně na mladých výhoncích, abychom vytvořili požadovaný tvar. Provádí se postupně od mladých rostlin, túje nenecháváme přerůst, protože by pak následný radikální řez (více než 1 metr) nemusely přežít.
Zeravy jsou mrazuvzdorné – přežijí i dlouhodobé mrazy pod – 25 °C.

Příčiny hnědnutí

Hnědnutí tújí se může objevit jak na mladých, tak i na starších dřevinách a může být způsobeno mnoha faktory, např.:

• nedostatečné zalévání po výsadbě nebo naopak nadbytečná závlaha
• vysoká hladina spodní vody
• nedostatečné anebo nadměrné hnojení
• možná také nedostatek hořčíku
• málo světla
• hustá výsadba
• střídání mrazivých a teplých dní v zimě
• ostré zimní slunce
• nějaké choroby, houby anebo škůdci
  (v případě napadení houbami jsou příznaky viditelné až koncem léta, kdy jsou na bázi odumřelých výhonků černé plodničky – rostliny vypadají, jako by byly spáleny – je nutné ošetřit je chemicky a postřik po 14 dnech zopakovat)