DEKORATIVNÍ ZAMIOKULKAS

Známá a v poslední době velmi oblíbená pokojová rostlina, která zvládá i drsné zacházení, a přesto bude pořád vypadat skvěle. To je zamiokulkas. Díky svým vlastnostem si našel uplatnění v našich domácnostech, v kancelářích i ve veřejných prostorách. Daří se mu totiž všude tam, kde by ostatní pokojovky jen živořily.

Zamiokulkas vytváří příjemnou atmosféru

Zamiokulkas – správně kulkas zamiolistý (Zamioculcas zamiifolia) dodává každému interiéru příjemnou atmosféru. Přirozeně se vyskytuje ve východní Africe, kde roste v podrostu tropických lesů; domorodci jej tam využívají i v medicíně.

Je velmi dekorativní a žádný návštěvník neprojde kolem bez povšimnutí a obdivu. Na našem trhu se objevil teprve v tomto století. Je to vytrvalá bylina s krátkým podzemním oddenkem, z něhož vyrůstají na silných stvolech (až 1 m dlouhých) lesklé dužnaté tmavě zelené listy. V podzemní části má zamiokulkas hlízu – zásobárnu vody pro období sucha. Starší rostliny občas kvetou – květenství tvoří nízko u země palici s toulcem (plodem je bobule obalená vytrvalým okvětím).
Květ sice není tak dekorativní jako listy, ale pokud nám zamiokulkas rozkvete – zaručeně nás prý navštíví štěstí.

Poradí si s ním i začátečník

Zamiokulkas patří mezi nejoblíbenější pokojové rostliny. Přestože vypadá exoticky, jeho pěstování není náročné a hodí se i pro začínající pěstitele.
Stanoviště mu vybereme světlé, ale bez přímých slunečních paprsků. Snese však i polostín.
Vyhovuje mu běžná pokojová teplota – v zimě nesmí klesnout pod 12 °C.
Zalévání není u této byliny žádný problém. Nevadí mu ani občasné přelití, ani přeschnutí. Nejlepší je nechat jej spíše vyschnout, protože trvale přemokřený substrát by mohl zapříčinit uhnívání kořenů a tím i konec krásné rostliny. Rosení není nutné (pokud se na ni dostanou kapky vody, nevadí).

Během vegetačního období – tedy jara léto hnojíme pravidelně každých 14 dní. Použijeme hnojivo pro kaktusy a sukulenty případně běžné tekuté hnojivo.
Nejvhodnější zeminou je dobře propustný výživný substrát.
Použijeme jej vždy při přesazování. Protože roste zamiokulkas pomalu, nemusí se přesazovat často (stačí po 5 letech ideálně vždy na jaře) do květináče o číslo větší. Případně jej můžeme rozdělit na více částí. Aby si zamiokulkas udržel kompaktní tvar, je dobré připravit pro dlouhé těžké stvoly vhodnou oporu.

Letnění je vhodné – rostlině vyhovuje letní pobyt venku na místě chráněném před přímým sluncem a deštěm.
Další péče – lesklé tuhé listy bývají zaprášené – čas od času je otřeme vlhkým hadříkem.
Množení zamiokulkasu je možné dělením, případně zasazením řízků (stonky, listy nebo stonek s listy). Obrňme se však trpělivostí, neboť roste opravdu velmi pomalu.

Ještě malá poznámka: zamiokulkas je při konzumaci jedovatý, způsobuje podráždění, zažívací i dýchací problémy, křeče.