autor Reinaldo Aguilar

JAK PĚSTOVAT VĚŠÁK … RHIPSALIS

In Okrasná zahrada, Poradna by walsla

Je to zajímavý převislý kaktus, i když vůbec nevypadá jako kaktus. Dlouhé stonky skvěle vyniknou v závěsném květináči – na jaře nás ještě potěší drobnými bílými kvítky. Oživí nám nejen obývací pokoj či ložnici, můžeme ho umístit do pracovny, do kanceláře i do koupelny. Jmenuje se Rhipsalis a je to neobyčejná pokojová rostlina. 

Nevšední ripsalis

Ripsalis nebo ripsalka a také věšák (Rhipsalis) je rod epifytických rostlin z čeledi kaktusovitých (Cactaceae). Jedná se o největší a nejrozšířenější rod epifytických kaktusů, které žijí na jiných rostlinách, aniž by je poškodily. Přichytávají se stromů a výživu přijímají ze ztrouchnivělých zbytků a rosy.

Pochází z deštných pralesů Střední a Jižní Ameriky, nachází se i na některých místech v Africe a Asii. U nás se pěstuje jako nevšední pokojová rostlina (má 35 druhů).
Botanikové jej sice řadí mezi kaktusy, ale jako typický kaktus skutečně nevypadá – jedná se o rostlinu z rodiny tzv. letních kaktusů.

Jak pěstovat věšák

Zatímco naše fíkusy jsou po zimě opadané a citrusům zase nevyhovoval teplý vzduch bytu, takový rhipsalis se u nás doma spokojí i s malým množstvím zimního světla. Je to převislá rostlina se zeleným článkovitým stonkem, která kvete právě ke konci zimního období a začátkem jara – tedy v době, kdy kaktusy začínají teprve rašit. A právě tehdy potřebuje dostatek vody – zeminu nesmíme nechat přeschnout. Abychom tomu předešli, můžeme jednoduše ponořit květináč jednou týdně do kbelíku s vodou.

Připravíme si na něj závěsný květináč (s otvory) a je třeba myslet na to, že rostlina má dlouhé převisy (mohou být i delší než 1 metr).
Stanoviště – nemá rád přímé světlo, můžeme ho umístit k severněji orientovanému oknu. Skvěle se vyjímá na vyvýšeném místě nebo na stojánku. Ideální teplota je 18 až 20 °C, v zimě ji snížíme na 15 až 17 °C.
Substrát by měl být vzdušný (určený pro sukulenty a kaktusy), vylepšíme ho rašelinou, štěrkopískem a přidat můžeme i kousky polystyrénu.
Přesazování se většinou příliš nedoporučuje, protože kořínky ripsalisu jsou velmi citlivé a mohly by se snadno poškodit. Musíme být proto velmi opatrní a nezapomeneme ani na drenážní vrstvu. (Podle některých odborníků prý stačí jen vyměnit vrchní vrstvu zeminy.)

Letnění mu vyhovuje, je však třeba najít pro něj místo chráněné před ostrým sluncem, deštěm i před větrem. Na podzim pro něj najdeme chladnější stanoviště a jakmile se objeví první poupata, postavíme ho do teplejší místnosti.
Zálivku potřebuje pravidelnou a přiměřenou – používáme vlažnou vodu, v době květu zaléváme vydatněji, ale po odkvětu množství vody snížíme.
S přihnojováním začneme už koncem únoru – až do června (každé dva týdny).
Rhipsalis se množí stonkovými řízky, které necháme 2 až 3 dny proschnout a pak je položíme na připravený vlhký substrát.