DUBEN – ČAS PRO BYLINKY II.

Bylinky se hodí do města i na venkov. Můžeme je pěstovat doma i na balkoně nebo je vysazovat na samostatné záhony, některé zdobí okraje zeleninových záhonů. Krásně působí i jako součást trvalkových či letničkových záhonů, v suchých zídkách, ve štěrkových i vyvýšených záhonech, kolem stromů (stínomilné druhy) a vedle chodníků. Založit si můžeme také netradiční bylinovou spirálu.

Jak na bylinkový záhon

Pro výsadbu bylinek ven na záhon musíme raději počkat až na teplejší jarní dny. Půda už by měla být připravená a dobře nahřátá.
Zahrádkářské prodejny nabízejí množství aromatických druhů, tradičních i méně známých – je jen na nás, jaké si vybereme.
Kromě vytrvalých druhů (šalvěj, libeček, máta…) pěstujeme také jednoleté (např. řeřichu, koriandr či kerblík…). A tyto bylinky si můžeme vysít právě v dubnu.

1) Záhon musíme vyčistit od plevelu.
2) Vyšší bylinky (jako například rozmarýn), můžeme nyní ostříhat – nejdelší výhonky zkrátíme, tím podpoříme rozvětvení rostlinky.
3) Na připravený záhon přidáme nové bylinky – na slunečním místě se daří například tymiánu, šalvěji i dobromyslu.
Před výsadbou musíme bylinky dobře zalít – provlhčit jejich kořenové baly. (Pokud je substrát vlhký, zalévat nemusíme, protože nadbytek vody bylinkám vadí).
4) Bylinky ošetříme – odstraníme jim všechny suché a pomalu žloutnoucí listy, odstřihneme i poškozené výhonky. Vysazovat bychom měli jen kvalitní a zdravé sazenice.
5) Sazenice bylinek vysazujeme do připravených jamek. (Pozor na dostatečné rozestupy, například šalvěj, máta, meduňka… se velmi rychle rozrůstají.)
6) Záhon s bylinkami bychom neměli přeplňovat. Pěstujeme jen bylinky, které využijeme a ještě 1 pravidlo: na záhon dáváme bylinky se stejnými pěstitelskými nároky.

Lichořeřišnice – kapucínka

Tropaeolum majus pěstujeme podél chodníčků nebo třeba na vyvýšeném bylinkovém záhonu. Krásná popínavka je nenáročná, má ráda sluníčko, ale zvládne i polostín a kvete celé léto žlutými a oranžovými květy. (S přímým výsevem můžeme začít koncem dubna.) Jejím nepřítelem jsou dřepčíci, jimž chutnají jemné lístky – nesnášejí však sucho, proto půdu udržujeme vlhkou a dobře mulčujeme. Lichořeřišnice je zdrojem vitamínu C, posiluje naši imunitu a konzumují se květy, semena i listy – mají intenzivní kořeněnou chuť. Používají se do salátů, sendvičů, do omáček…

Tymián

Thymus vulgaris je oblíbená středomořská bylina miluje slunce a teplo, dopřejeme jí dostatek prostoru. Kořením jsou druhnuté sušené větévky s lístky i květy. Nať se sklízí v létě po začátku kvetení. Hodí se do omáček, nádivek, polévek, paštik…

Rozmarýn

Rosmarinus je stálezelený dřevitý keřík, jehož lístky – jehličky používáme jako koření. Přidává se k masu, k rybám, do rajské omáčky… je součástí provensálského koření. Vybereme pro něj slunné a teplé stanoviště… nemá rád vlhká místa. Přes zimu ho pěstujeme jako pokojovou rostlinu.

Bazalka

Ocimum basilicum vyséváme každoročně do truhlíku a v druhé polovině května ji můžeme přesadit na záhon, ale i později ji hlídáme před přízemními mrazíky. Chutná slimákům – musíme ji chránit třeba rozbitými vaječnými skořápkami. Má ráda světlo a vodu, je vyloženě teplomilná. Používáme ji především na těstoviny, při přípravě masa, do salátů, bylinných olejů, je základem klasického pesta…dobře si rozumí s rajčaty…

Libeček lékařský

Levisticum officinale je mohutná aromatická rostlina, která má v tradiční české kuchyni své stálé místo. Ochucujeme jimi polévky, dáváme je do omáček, k masu, do marinád na grilování… Postačí mu běžná zahradní půda – humózní, s dostatkem živin (v těžkých půdách roste jen slabě). Velmi dobře se mu daří na slunci i v polostínu.