VLNOVNÍK A HÁLKY NA ČERNÉM RYBÍZU

Na větvičkách našeho černého rybízu se objevily podivné útvary a podobné i na výhoncích maliníku, ty připomínají bouličky… Prosím o radu: Co to může být a také jak máme rostliny ošetřit. Tento dotaz i s fotografiemi přišel od čtenářky z Kunvaldu. A co na to naši odborní poradci? Vlnovník a jak na něj…

Boj s chorobami a škůdci začíná v zimě

Během zimních měsíců se může zdát, že spolu s přírodou, a tedy i se zahrádkou můžeme odpočívat i my. Ovšem proti zahradním škůdcům a chorobám začíná boj už v zimě. Je třeba ovocné dřeviny neustále kontrolovat, abychom nebezpečí objevili co nejdříve a mohli proti němu začít bojovat.
Pěstujeme ovocné keře (maliny, ostružiny, rybíz, josta, angrešt) a těšíme se na úrodu. Měli bychom se tedy seznámit s nebezpečím, které by ji mohlo ohrozit, měli bychom vědět, jaké choroby a škůdci mohou naši úrodu zničit úrodu a jak před nimi ovocné keře ochránit.

Sviluška, hálčivci, vlnovníkovci

Sviluška ovocná, hálčivci i vlnovníkovci jsou pouhým okem neviditelní (měří jen 2 desetiny milimetru), ale dokáží ve vinicích i ovocných zahradách způsobit zasychání rašících letorostů. Negativně ovlivňují vyzrávání dřeva a celkově snižují kvalitu i množství plodů.
Tito drobní roztoči přezimují ve stádiu dospělců v puklinách kůry nebo pod šupinami pupenů.
K jejich likvidaci se s úspěchem používá u nás i v ostatních zemích Evropy biologický způsob. Využívá se dravý a drobný (velikost asi 0,6 mm) roztoč mléčně bílé barvy Typhlodromus pyri.

Pro člověka, včely a teplokrevné živočichy je zcela neškodný. Pro náš účel má však zcela obdivuhodnou bioregulační kapacitu.
Jedna jediná samice vysaje během jednoho dne cca 8 dospělců svilušky nebo až 320 hálčivců či vlníkovců. A tak během svého života vysaje jedna samička dravého roztoče asi 450 dospělých svilušek a zhruba 18 000 hálčivců.
Tento způsob ochrany je přitom naprosto ekologický a pracuje neustále a bez zásahu člověka.

Vlnovník rybízový

Jedním ze škůdců ovocných keřů je vlnovník rybízový (Cecidophyopsis ribis) – ten se objevuje i na zmíněných fotografiích.
Pupeny rybízu se na jaře při rašení sice zvětší, ale zůstanou nerozvinuté a vzniknou tak jen zduřeniny – tak zvané hálky. V průměru mají asi 1,5 cm, postupně hnědnou, zasychají a opadávají. Mnohem častěji se vyskytují na rybízu černém.

První ošetření provedeme ještě v předjaří nebo brzy na jaře (při minimální teplotě 13 °C). Podruhé keře ošetřujeme ještě těsně před květem a třetí ošetření hned po sklizni. Během zimy a časného jara mechanicky odstraňujeme velké – v hálky přeměněné pupeny.
(Z dostupných přípravků se používá např. Nissorun, Neudosan…)