KOŠŤÁLOVINY – JEJICH ŠKŮDCI A CHOROBY

Snažíme se žít zdravě, ovšem biopotraviny jsou v obchodech mnohdy předražené a někdy si ani nejsme jisti jejich odpovídající kvalitou. Máme-li zahrádku rozhodneme se pěstovat vlastní zeleninu i ovoce bez chemie. Postřiky použijeme až na poslední chvíli… a mnohdy už je pozdě. Přitom však by nám mohl ve správném čase a vhodně zvolený zachránit naši úrodu.

Zelenina – škůdci a postřiky

Jestliže se na škůdce nebo choroby dobře připravíme a včas zasáhneme, můžeme náš boj proti nim vyhrát, a navíc omezíme používání chemie na naší zahrádce na minimum.
K prvnímu setkání se škůdci a chorobami může dojít velmi brzy na jaře a nejčastěji to právě bývá na košťálovinách a na raně vysazeném salátu. Nejprve bychom měli správně určit, o jakou nákazu se jedná – podle toho se pak rozhodneme pro vhodnou ochranu.

Košťálová zelenina

Košťálová zelenina (rod brukev – Brassica) má ztlustlou lodyhou (košťál).
Mezi košťáloviny patří brokolice, kapusta, kadeřávek, kedluben, květák a zelí. Prapředkem košťálovin je brukev, která rostla v Evropě divoce – Římané jí kdysi dali jméno Caulis (lodyha, košťál). Nejznámější košťálovinou je hlávkové zelí; růžičková kapusta byla vyšlechtěna v Belgii, kedlubnu pěstovali ve Středozemí, čínské a pekingské zelí pochází z Číny, květák vypěstovali arabské národy a nejmladší je růžičková kapusta z Belgie.

Kdo může košťáloviny ohrozit

Dřepčíci (Epitrix) neboli skákaví broučci napadající kořeny i listy a jsou postrachem každého zahrádkáře, dokážou zničit velké množství zeleniny. Nelze je zahubit mechanicky, používáme použít lepovou past Stopset. Dřepčíci nesnášejí vlhko, můžeme tedy zeleninu za suchého počasí více kropit.
Housenky můry zelné (Mamestra brassicae) a agresivní housenky běláska zelného (Pieris brassicae) patří mezi největší nepřátele košťálovin. V listech jsou vykousané otvory, později z listů zůstanou jen silnější žebra. Uvnitř hlávek zelí, kapusty i růžic květáku najdeme vyžrané chodby s trusem a se zahnívajícími zbytky. Záhony musíme pravidelně kontrolovat, vajíčka i vylíhlé housenky mechanicky odstraňujeme. Důležitá je hluboká orba. Mezi přirozené nepřátele můr patří vosičky rodu Trichogramma, kuklice, lumci, lumčíci…
Květilka zelná (Delia radicum) je moucha, která patří mezi nejobávanější škůdce. Její larvy pronikají do kořenů pod povrchem půdy, v kořenech vyžírají chodbičky a tím celou košťálovinu znehodnotí. Na první generaci larev zabírá postřik Nurelle, můžeme ho použít jako zálivku.

Broučky krytonosce (Neogizlocianus) poznáme podle vykousaných chodbiček v růžicích, v nichž můžeme najít i bílé larvy. Jejich odchyt provádíme lepovými nástrahami.
Mšice zelná (Brevicoryne brassicae) poškozuje listy rostlin sáním, vytváří na nich šedý povlak – tím znemožňuje jejich růst. Velmi účinný je přípravek Pirimor.
Květák také mohou napadnout larvy plodomorky (Delia radicum) drobné žluté larvy sající z řapíků košťálovin. U růžic květáku se objevují boční výrůstky. Musíme použít účinný přípravek (např. Agrion Delta).

Choroby košťálovin

Vyslepnutí neboli bezsrdéčkovitost květáku způsobuje nedostatek stopových prvků v půdě. Projevuje se zakrněním a zdeformováním košťálovin (zejména květáku). Na přihnojení použijeme Floran s obsahem molybdenu a dalších stopových prvků.
Hnědá bakterióza se přenáší na košťáloviny z infikované půdy. Proto je důležité preventivně mořit semena. Napadené rostliny průběžně odstraňujeme. A následně pak na tomto záhonu další košťáloviny nepěstujeme po dobu 3 až 5 let.
Nádorovitost kořenů košťálovin – rostliny mají zpomalený růst, uvadají, může se také objevit ztmavnutí litů až do modrozeleného odstínu. Na kořenech rostlin se objevují kulovité nádory, které jsou uvnitř plné a po rozříznutí mohou obsahovat larvy. Pokud se nádorovitost objevíme, je důležité na záhonu příštích minimálně 5 let košťáloviny nepěstovat. Důležité je také snížit kyselost půdy (ta tuto chorobu podporuje) vápněním.