PĚSTUJEME SLADKOKYSELÉ VIŠNĚ

Višně se na našich zahrádkách pěstují tradičně a od nepaměti. Jsou nenáročné a jejich šťavnaté červené plody mají vynikající sladkokyselou chuť. Mlsají je nejen děti… můžeme je také zpracovávat v kuchyni.

Jaké výhody má višeň

Višeň nebo třešeň? Rozhodujeme-li se, který z těchto ovocných stromů si pořídíme na svou zahrádku, měli bychom si připomenout, jaký je mezi nimi rozdíl.
Višně a třešně jsou si značně podobné, ale …

• plody višní chutnají sladkokysele
• višně jsou méně náročné stanoviště (teplo, půda)
• lépe snášejí sucho i jarní mrazíky
• plody méně pukají
• vejdou se i do malé zahrádky, zaberou méně místa a dají se dokonce pěstovat i v nádobách
• jsou spolehlivé a houževnaté
• většinou jsou samosprašné
• rodí hlavně na jednoletých výhonech

Sladkokyselá višeň

Višeň (Prunus cerasus) je oblíbený strom nebo hustý keř z čeledi růžovitých (Roaceae) se širokou korunou a červenavě hnědou borkou. Má lesklé vejčité jemně pilovité listy a každé jaro – od dubna do května nás obdarovává krásnými bílými květy, které rostou ve svazcích. Plody višně jsou tmavočervené peckovice.
Jejím domovem je jihovýchodní Evropa, severní Indie a západní Asie. Dnes se však pěstuje po celém světě – roste v mírném podnebném pásu.

Pěstování – nároky

Višně patří (co se týče pěstování) mezi nenáročné druhy ovoce. Pravidelně nám dávají bohatou úrodu, odolávají chorobám a škůdcům, takže nepotřebují chemickou ochranu, jsou odolné vůči mrazům… Proč je tedy na zahrádce nepěstovat!
Pěstují se v klasické korunkové formě.

Výsadba – sázíme ji na jaře nebo na podzim. Při jarní výsadbě je třeba ji více ořezat a více zalít než při výsadbě podzimní. Před výsadbou odstraníme poraněné či odumřelé kořeny stromku a alespoň na 2 hodiny jej namočíme do vody. Do připravené jámy zatlučeme opěrný kůl, vložíme stromek a přihazujeme zeminu, aby se dostala mezi kořeny. Pak ji ušlapeme, připevníme višeň ke kůlu a dobře prolijeme cca 15 litry vody. Druhý den můžeme místo výsadby zamulčovat (kůra, listí).
Stanoviště by mělo být slunné (ale snese i mírný stín), teplé, chráněné před větry. Nesnáší mrazové kotliny a stanoviště vystavené mrazivým severním větrům.
Půda jí postačí normální zahradní, dobře propustná hlinitá půda bohatá na vápník, spíše sušší, ne kamenitá.
Odolnost – višně jsou odolnější proti mrazu ve dřevě, pupenech i v květu.
Obvyklý způsob rozmnožování višní je očkování a to hned následující léto po vysazení jednoletých podnoží.

Řez a tvarování koruny

Při pěstování se snažíme docílit vodorovnou polohu větví – používáme třeba vyvazování letorostů.
Velmi důležité je nezapomínat na letní řez, jímž odstraníme silně rostoucí výhony a větve. Řez provádíme ihned po sklizni. Nové výhony, které se vytvoří, budou mít v příštím roce květy a plody.
V prvních 4 až 5 letech provedeme výchovný řez stromků a zaměříme se na tvarování koruny. Později už postačí řez udržovací a ten je u višní velmi důležitý, záleží na něm velikost a kvalita plodů.